V těchto dnech jsme si připoměli Světový den boje proti rakovině. Se zákeřnou nemocí a její prevencí úzce souvisí psychika, životní styl a jídelníček. Co říkají světové studie o jídelníčku coby prevenci i podpůrné léčbě rakoviny? Přinášíme přehled těch nejzajímavějších poznatků.

V minulosti (ještě té poměrně nedávné) o rakovině nikdo nemluvil. Byly doby, kdy se tato diagnóza tajila i před samotnými pacienty, a nahrazovala výrazy jako „to“ nebo „něco“ a znamenala jasný ortel. V dnešní době sice výskyt rakoviny stále stoupá, léčba je ale rok od roku úspěšnější a mortalita stagnuje. A to jsou dobré zprávy. Také víme, že nazývat věci pravými jmény a mluvit o nich včas dokáže zachraňovat životy. Velký podíl na tom mají právě světové (a osvětové) dny a neziskové organizace. I díky nim se k nám dostávají erudované informace o pokrocích v léčbě a prevenci – její velká část je totiž v našich rukou.

Nezdravý životní styl se vznikem karcinomu souvisí

„Podstatou jeho vzniku je změna genetické informace a regulačních mechanismů v buňce, která vede k nekontrolovanému dělení buňky a vzniku celého nového klonu takto postižených buněk, který se nekontrolovaně množí.“ Tak zní popis principu rakovinného bujení podle Centra preventivní medicíny Masarykovy univerzity v Brně. Zmíněnou změnu ale mohou odstartovat různé faktory či jejich kombinace. Kromě neodvratitelné mutace genu u určitých typů rakovin to mohou být ale i faktory, jež můžeme ovlivnit. A nestát se tak jedním ze tří Čechů, kteří podle statistik za život rakovinou onemocní. Podstatný je vliv výživy, obezity, kouření a alkoholu, oslabené imunity, ale také psychiky (které si dříve všímala spíše alternativní a celostní medicína, se dnes dostává stále více pozornosti i z pozice konvenční medicíny).

Co je to psychoonkologie?

Tato studie z roku z roku 2020, jejíž závěry jsou shrnuty a porovnány také v tomto odborném článku, informuje o závěru, že psychologický stres patrně přímo nezpůsobuje rakovinu, ale stresové hormony mají potenciál probudit „spící“ rakovinné buňky. Ty v sobě můžeme mít, ale rakovina jako taková nemusí nikdy propuknout, nebo – a to je důležité – může jít o buňky „uspané“ následkem úspěšné chemoterapeutické léčby. S tímto předpokladem pracuje i interdisciplinární obor psychoonkologie, který se zaměřuje na komunikaci s pacientem a především na péči o jeho duševní zdraví v průběhu léčby a po jejím skončení. Dobrý psychický stav a zdravý přístup k životnímu mohou odvrátit případnou recidivu nemoci.

My se dnes soustředíme na prevenci (nebo následnou prevenci po prodělání rakoviny) prostřednictvím výživy. Jako příklad na úvod zmiňme dvě studie: Takzvaná Seven Countries Study zkoumala po dobu 50 let sedm zemí. Výsledek nás dnes možná nepřekvapí: Vyšší výskyt rakoviny a srdečních onemocnění byl zjištěn v Severní Americe a severní Evropě a nižší výskyt v jižní Evropě (především Řecku) a Japonsku. V posledně jmenovaných dvou zemích si vědci všimli především výrazně menšího podílu tuku ve stravě (a pokud už, šlo o tuky nenasycené ve formě rostlinných olejů a ryb). Tato zjištění poukázala na takzvanou středomořskou dietu (psali jsme o ní zde), která se vyznačuje vysokým poměrem rostlinné stravy, což je vzorec spojený s nižší incidencí a úmrtností a také nejvyšší mírou úspěšné rekonvalescence ze zmíněných chorob. Naopak loňské závěry studie, zkoumající oblast Ruska, Polska a České republiky, ukazuje, že tradiční východoevropské „rurální“ stravování má vliv spíše opačný.

Co má smysl jíst? Zelenina i semínka jako prevence rakoviny

Středomořská dieta byla letos vyhodnocena jako „dieta roku“ a více o ní si můžete přečíst ve zmíněném článku. Diety s vysokým podílem rostlinné stravy, zdravých tuků a přírodních zdrojů prospěšných látek mají kromě celkového pozitivního dopadu na kvalitu života i vysoký potenciál prevence civilizačních chorob „prvního světa“, včetně rakoviny. Otázkou ale je, na které konkrétní potraviny se soustředit, pokud např. patříme do rizikové skupiny, nebo pokud se s rakovinou už léčíme, či ji máme úspěšně za sebou a chceme udělat maximum pro to, aby se nevrátila.

Doktor Michael S. Donaldson, doktor z Cornellovy univerzity v New Yorku a vedoucí dietologických výzkumů, zpracoval velmi obsáhlý a široce ozdrojovaný článek, v němž shrnuje všechny plodiny a prvky, u kterých se opakovaně prokázal pozitivní vliv v rámci prevence či léčby nádorových onemocnění. Vědec odhaduje, že pouze životním stylem a dietními opatřeními lze předejít 30–40 procentům všech druhů rakoviny. Pojďme se na tyto potraviny podívat blíže – a třeba jich i do našich jídelníčků zařadit o něco větší množství.

Diety roku: Vysoký krevní tlak? Pomůže stravovací režim DASH

Lněné semínko je podle výše zmíněného průzkumu potravinou číslo jedna v rámci diety pro prevenci (nebo při léčbě) rakoviny. Je skvělým zdrojem omega-3 mastných kyselin a také takzvaných fytoestrogenů. Při výzkumu na University of Toronto se ukázalo, že příjem těchto látek má velký potenciál omezit růst nádoru (především rakoviny prsu) až o 45 %.

Česnek a cibule a také jim příbuzné plodiny jako šalotka, pórek nebo pažitka byly předmětem výzkumu, který prokázal, že mají pozitivní vliv v rámci prevence rakoviny v oblasti krku, kolorektálního karcinomu (který je u nás velmi častý) a také rakoviny prostaty. V tomto článku lze dohledat všechny závěry, které vědci o česneku a cibuli jako prevenci rakoviny zveřejnili.

Brukvovité. Zelí, kapusta, květák, brokolice, kedluben…ale také kadeřávek, artyčok nebo ve vietnamské kuchyni oblíbené klíčky pak choi. Studie ukazují, že konzumace brukvovitých působí jako prevence rakoviny především močového měchýře, prostaty a plic. Pokud tyto plodiny moc nemusíte, nabízí se jejich konzumace ve formě microgreens (o nichž jsme psali v tomto článku).  

Vláknina, obsažená obecně v zelenině a ovoci (a také celozrnných produktech) a její pravidelná konzumace má prokazatelně preventivní vliv vůči mnoha onemocněním, z těch nádorových jsou to především karcinomy trávicího traktu a konečníku. Vláknina má čisticí potenciál a její nedostatek riziko těchto rakovin zvyšuje. Více se lze dočíst např. v tomto odborném článku.

Sója a sójový protein, obsažených v potravinách jako tofu nebo tempeh. Tato studie, zkoumající na 2 500 pacientek s rakovinou prsu v USA a Číně odhalila, že konzumace 10 mg isoflavonoidů denně (obsažených v sóje) byla spojena s mírně sníženým rizikem úmrtnosti na karcinom prsu a statisticky významně sníženým rizikem recidivy.

Selen. Studie zkoumala vliv příjmu selenu formou doplňku stravy na osobách z oblasti jihovýchodu USA (kde je nízký obsah selenu v půdě, tedy i v plodinách). Ukázalo se, že kromě rakoviny kůže má dávka selenu 200 μg denně prokazatelný vliv na snížení počtu nových případů rakoviny a nižší úmrtnost na tuto chorobu. Najdeme ho ořechách, mořských plodech, vejcích nebo houbách.

Chlorofyl je silný antioxidant, který má potenciál vázat na sebe karcinogeny a toxiny a odplavovat je z organismu. Pozitivní preventivní vliv na případu rakoviny jater byl prokázán touto studií. Chlorofyl je rostlinná molekula, která váže světlo, a najdeme ho v zelených plodinách: listové zelenině a také různých „superpotravinách“: např. v zeleném ječmenu a řasách chlorela a spirulina.

Doplňky stravy: Proti toxinům i na podporu zažívání

Kyselina listová je rostlinný vitamin, který posiluje strukturu DNA a – laicky řečeno – udržuje buňky zdravé. Podle studií je její konzumace vhodnou prevencí kolorektálních typů rakovin a vzniku polypů ve střevech. Dobrými zdroji jsou droždí, špenát, hlávkové saláty, chřest, rajčata, okurky, obiloviny.

Vitamin D je látka, aktuálně hojně skloňovaná v kontextu imunity. Ze studií vyplývá, že příjem vitamínu D (ze slunečního záření i z doplňků stravy, ideálně v lipozomální formě) vede k přeměně na hormony, které mají (podobně jako fytoestrogeny) potenciál ničit rakovinné buňky.

α- and β-karoten jsou antioxidanty, které podle studií také snižovaly riziko vzniku rakoviny. Studie dodávají, že ideální je v tomto případě příjem farmaceuticky izolovaných karotenů ve formě doplňků stravy, ale také obecně příjem pestré zeleninové stravy bez ohledu na specifický obsah karotenů.

Lykopen je karotenoid a antioxidant, vysokou měrou obsažený v rajčatech a také kečupu nebo rajčatovém pestu. Podle studie na mužích s rakovinou prostaty konzumace 30 mg lykopenu denně snižuje o 17 až 28 % „nálož“ rakovinného antigenu a zpomaluje rakovinné bujení.

Vitamin C je antioxidant, který má potenciál zabíjet rakovinné buňky. Kromě prevence může být účinnou podporou při léčbě rakoviny. Z výzkumů vyplývá, že ústní podání ale v tomto případě nestačí – ideální je nitrožilní podání, které lze podstoupit (i v rámci prevence) v mnoha zařízeních i u nás.

Probiotika (ať už z mléčných nebo kvašených prodůktů, jako je např. kombucha) mají pozitivní vliv na střevní mikroflóru. Dobré zažívání znamená nejen „čistý“ trávicí trakt, ale i správně fungující imunitní systém, který není zatížen „řešením problémů“ ve střevech a může tak pracovat bez omezení jinde.

Enzymy. Potíže se zažíváním bývají častým doprovodným jevem i jednou z příčin, např. rakoviny tlustého střeva. Pravidelné užívání proteolytických doplňků stravy může vést ke zlepšení zažívání a prevenci jím zapříčiněných onemocnění.

Je vám 50+ a chcete žít aktivně? Čtěte další články z rubriky Masters

Co nejíst: Karcinogenní může být smažák i vitamín

Kromě obligátního kouření se za jednu z nejčastějších příčin rakoviny považuje obezita a (s ní často spojená) konzumace nekvalitních či jinak rizikových potravin ve velkém množství. Které konkrétně to jsou?

Potraviny s nízkým obsahem živin. To jsou jídla z fast-foodu, polotovary, smažené jídlo, průmyslově zpracované potraviny, uzeniny, výrobky z obsahem koncentrovaných cukrů a rafinované mouky mají často vysoký obsah kalorií, ale málo opravdu kvalitních živin. Ukojí hlad a chuť, ale jejich častá (nebo co hůř, převážná) konzumace vede k nedostatku látek v organismu, které odpovídají za jeho „hladký chod“. Výrobky z rafinované mouky například obsahují o 78 % méně vlákniny a o 69 % méně minerálů než ty celozrnné. Přílišná konzumace rafinovaných (ale i nerafinovaných, ale koncentrovaných cukrů, např. v sirupech) může být podle studií jednou z příčin nádorových onemocnění trávicího traktu.

Přílišná konzumace a následná obezita se ukázaly jako jedna z nejčastěji prokázaných spolupříčin většiny typů rakovin – především tlustého střeva a konečníku (které patří mezi nejčastější v ČR), jícnu, jater, žlučníku, slinivky, ledvin, prostaty, prsou a ženských pohlavních orgánů). Vyvážená strava a také pohyb jsou tedy tím naprostým základem, který pro své zdraví můžeme udělat.

Červené maso ve vysokých dávkách může být jednou z příčin vzniku kolorektálních nádorů. Studie naznačily, že jde především o maso dlouhodobě tepelně zpracované. Červené maso ale může být i zdravé, má vysoký obsah bílkoviny, a pokud sáhneme po kvalitním, netučném kousku připraveném ideálně „na minutku“, nemusíme se obávat žádného rizika.

Alkohol působí plíživě, přesto byl podle odhadů příčinou více než 700 tisíc úmrtí na rakovinu za rok 2020. Kromě přímého působení (podle odborníků je jednou z přímých příčin rakoviny rtu, dutiny ústní, hltanu a jícnu) působí i celkové oslabení organismu, který pak odbouráváním alkoholu může „zapomenout“ zneškodnit i jiná rizika, jako jsou buněčné změny. Alkohol také působí antagonisticky k účinkům kyseliny listové a může být jednou z příčin jejího nedostatku v organismu.

Vitamin B12. Zatímco některé studie naznačily (ale neprokázaly), že by mohl působit proti rakovinnému bujení (protože podobně jako kyselina listová posiluje strukturu buněčné DNA), další výzkumy ukázaly opak: Podle této a této studie vitamin B12 zvyšuje riziko rakoviny prsu a především pacientky nebo rekonvalescentky by se mu tedy měly vyhnout.

Příčin rakoviny může být mnoho. Ty geneticky motivované neovlivníme. I když se budeme stravovat sebelépe, každý den si zacvičíme a budeme permanentně pozitivně naladěni, nemusí se nám tato nemoc vyhnout. Také je na místě si uvědomit, že strava není samospásná a nenahrazuje odborně stanovenou léčbu. Studie ale zároveň ukazují, že se zdravým životním stylem není nikdy pozdě začít – podle odborníků se riziko vzniku nádoru po změně stylu výrazně snižuje i u bývalých kuřáků (u kterých se jako vhodná další prevence ukázala zvýšená konzumace kyseliny listové) a také u seniorů nebo u lidí, kteří už rakovinu prodělali. Kvalitní strava, pohyb a celkově zdravý životní styl se odrazí i v psychice – ať už pocitem „lépe uvnitř – lépe venku“, tak vědomím, že pro sebe děláme maximum a nemusíme si nic vyčítat.

Myslete na zadní kolečka

Velká zdravotní komplikace (přesněji řečeno „zejména“ velká zdravotní komplikace) má, či může mít, velmi negativní dopad na finanční situaci rodiny i jednotlivce. Na toto je ale nutné myslet včas. Kromě finanční zálohy na horší časy existuje možnost, jak toto řešit, která je ve vyspělých západoevropských zemích již automatickou součástí uvažování a chování lidí. A tou je kvalitní pojištění. Správně nastavené životní pojištění chrání před následky takových závažných dopadů na finanční situaci ve chvíli, kdy se mění priority a vy se potřebujete soustředit pouze na sebe.