RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás
Inspirace

SOUTĚŽ: Běžecká sluchátka Philips mohou být za týden na tvé hlavě! Zkus štěstí

od Magdaléna Ondrášová 6. 5. 2022
autor Magdaléna Ondrášová

Máte strach z ucpaných uší, ale chcete běhat s hudbou? Sluchátka Philips, která hrají přiložená na lícní kost mohou být pro vás to pravé. Zapojte se do naší soutěže, pravidla jsou jednoduchá.

Výhra Philips Bone Conduction TAA6606

Nejdříve si řekneme něco o ceně. Hraje se o jedny sluchátka Philips Bone Conduction TAA6606 v hodnotě 3 900 korun s technologií poslechu přes lícní kost a voděodolností takovou, že s nimi můžete i do sprchy. Jejich propagátorem je i slavný tým Jumbo Visma (fanoušci cyklistiky vědí). Ano, jsou to ta skvělá sluchátka, která byla hlavní výhrou v naší vánoční soutěži. Teď o ně můžete usilovat znovu.

Sluchátka Philips TAA6606. Foto: Magdaléna Ondrášová

Pravidla:

Než přejdeme k úkolu, rádi bychom osvětlili pravidla. Každý smí soutěžit pouze jednou. Ze všech správných odpovědí následně vylosujeme jednoho výherce. Zasílat své odpovědi můžete na e-mail: redakce@rungo.cz do čtvrtku 12. května 2022 včetně. Pátek třináctého se tak může stát vaším šťastným, tento den budeme losovat výherce. Do předmětu e-mailu napište „soutěž“ a v za odpovědí se nezapomeňte podepsat a zanechat adresu, kam by případně sluchátka putovala.

Soutěžní otázka:

Není to žádný chyták, stačí číst Rungo nebo si dát trochu práce s hledáním. V jednom dubnovém článku na RUNGO.cz v rubrice Masters jsme vás varovali před chytáky v cestovním pojištění a zmínili se i o připojištění pří výstupu až do pěti tisíc metrů. O jakém připojištění jsme mluvili?

Všeobecná pravidla soutěží www.rungo.cz.

6. 5. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
CyklistikaCyklistikaSilniční kolaTrénink

Já vs. duben. Mám k řidičům respekt. Nepředvídatelný cyklista s egem je pohroma

od Marek Odstrčilík 5. 5. 2022
autor Marek Odstrčilík

Aby bylo jasno hned od začátku, titulek platí samozřejmě i obráceně, protože “zamindrákovaný” trouba se najde všude. Jedna z prvních otázek, na kterou se mě okolí často ptá, je ta, zda nemám na silnici strach. Strach asi není to správné slovo, spíš jde o směsici respektu a obezřetnosti.

S jízdou na kole po silnici je to pro mě stejné, jako když jdu přes přechod, nebo třeba rozespalý v noci po schodech na malou. Dávám si majzla, snažím se předvídat a nedělám ze sebe neporazitelného. V provozu o to víc. Tohle ale nemá vyznít jako nějaká moralizující onanie, tak to tak neberte. A podotýkám, že jsem cyklista i řidič. Přestože tento článek patří do série mé přípravy na ujetí strasy Strade Bianche, u tématu bezpečnosti na silnici ještě zůstanu.

Není nic horšího, než když cyklista neomaleně dává všem najevo, že on je taky pánem silnic a někdy to vypadá, jako kdyby do světa křičel: „Všichni se pos… teď jedu já a na kole.” Vozovka není hřiště, aby tam jeden machroval, je to území, kde jde jednoduše o situace, které vám můžou doslova srazit vaz.

Minule jste mohli číst:

Já vs. březen: Proč si nikdy neoholím nohy, zadku dám 100% péči a jedu v low carb 

Když už se dostanete do situace, kdy vám to dá řidič svým nebezpečným manévrem sežrat (přestože jedete předpisově), tak za mě není nic horšího, než se při jízdě s ním pustit do konfliktu, protože ten, kdo něco takového udělá, má pravděpodobně trable se sebeovládáním a agresivitou. Někdo takový by neměl na silnici vůbec být. Každý dobrý učitel bojových umění vám řekne, že je lepší se konfliktu obloukem vyhnout, a když už k němu dojde, tak ho neprohlubovat a najít si nejrychlejší cestu, jak z něj zmizet. A tak to vidím i já. Mlátit pěstí do auta, předvádět exhibici prstových gest nebo na velké a silné auto kolem najíždět, dokáže labilnějšího řidiče dovést k ještě většímu pomatení smyslů.

Auto vždycky vyhraje a vy to holt odnesete nejvíc. Ideálně tedy na toto chování nereagovat, myslet si svoje. Pokud už není ale vyhnutí, tak se s tím budete muset poprat. Ještě je důležité mít na paměti, že jeho manévr, který vás zvednul ze sedla, nemusel být nutně záměrem a mohlo jít pouze o jeho neúmyslnou chybu.

Zjistili jsme za vás: své kolo, elektrokolo nebo koloběžku si můžete pojistit i proti poškození při amatérském sportování (a samozřejmě krádeži, vandalismu nebo živlům) a to na území celého světa.

Například Kooperativa toto nabízí v rámci Pojištění sportovní výbavy FIT (zjistěte si více u své pojišťovny).

Co dělám, abych na silnici přežil?

Možná to bude pro někoho znít až moc “sluníčkářsky”, ale dávám co nejvíce zřetelně vědět, že mají řidiči u mě respekt, snažím se děkovat a usmívat (teda pokud zrovna ve velkém nelítají mušky, včele a motýle, nebo se neocitám na fyzickém dně). Když vidím před sebou rozbitou krajnici, překážku, vždy ukážu rukou, že ji chci objet. Najedu si víc k prostředku a tím dám autu jasné signály, že budu měnit trajektorii své jízdy. Ono tohle udělat nečekaně je fakt pro řidiče velmi nepříjemné. Stejné je to se zastavováním u krajnice a odbočováním – zřetelným projevením úmyslu mi ruka neupadne.

Pro jízdu na silnici mám opravdu skvělého pomocníka a tím je Garmin Varia. Je to radar, který skvěle svítí a rozbliká se, když se auto zezadu blíží. Na cyklokomputeru se mi v tu chvíli po jeho straně rozsvítí pruhy a vidím tečky signalizující auta, jak se blíží. Vše doprovází samozřejmě i zvukový signál. Funguje to asi na cca 250 metrů, takže vy máte dostatek času zareagovat, zajet víc ke kraji nebo eventuálně zastavit a nechat kolonu projet. Je třeba používat i uši a zrak, protože jde jen o techniku, která se může třeba vybít (mimochodem, jezdit po silnici se sluchátky, je podle mne sebevražda).

Jsem přesvědčený, že svým chováním vůči řidičům dávám najevo, že jsme na té silnici spolu (samozřejmě narazíte občas na onoho zmiňovaného bezmozka, ale kde ne, že) a mám k nim respekt. Stává se mi čím dál častěji, že řidič poděkuje, když, pokud je ta možnost, uhnu za jízdní pruh a nechám ho projet. Stejně tak to dělám i v rozšířeném pruhu u zastávek autobusů.

Čeho se fakt bojím?

Paradoxně víc než řidičů mám strach na přeplněné cyklostezce, kde jsou bruslaři v křeči, malé děcka učící se jezdit na kole nebo jiných kolečkách a rozjívení cykloturisté, kteří jsou schopni to před vámi “zakápnout” na místě, protože hospoda, sklípek a nečekaným výkřikem: “Mámo, tady musíme taky okoštovat”, vám postaví nečekanou zeď. Dávám si odstup, snažím se koukat do všech stran a dumat, co ti lidé přede mnou asi udělají. Zběsilá rychlost silničního kola zde podle mě nemá co dělat a každý by měl svoje ambice nechat u ledu a jet v klidu.

Jelikož jezdím hodně po Jižní Moravě, tak tady ten styl “putování” je opravdu v letních měsících oblíbený a jeden se musí mít fakt na pozoru. Vrávorající elektrokola připomínají invazi zrádných kobylek se vrhají do kraje. Pavlov, Nové mlýny, Pálava, Dolní Věstonice jsou takovým očistcem, že sem jezdím popravdě záměrně. Zdokonaluji se zde v postřehu, předvídání a asertivitě, což se mi pak hodí právě na silnici.

Ve střehu jsem taky v obytných oblastech, protože tady opravdu nevíte, kdy začne někdo vycouvávat ze zahrady, jestli se nějaké dítě nerozeběhne za svým kulatým přítelem nebo se pes neutrhne z řetězu. Ostříží zrak je tu na místě a “závodní” tempo utlumím.

Co mě štve na řidičích?

Já měl zatím v životě asi štěstí, protože vážnější konflikty se mi vyhýbají (tady budou samozřejmě mezi cyklisty dozajista různé zkušenosti). Jednou se mi stalo, že mě někdo klasicky pokropil ostřikovači, ale třeba si to jen neuvědomil, že jedu vedle něj. A pak mě auto předjíždělo naprosto nesmyslně v zatáčce na úzké málo frekventované silnici a v protisměru vyjelo jiné auto. Skřípění brzd, rychle zařazení za mě mě lehce rozhodilo a nohy se rozklepaly. Naprosto imbecilní manévr řidiče, co jiného dodat. Následovaly z mé strany výkřiky, zastavení auta s tím, ať mu zopakuji, že je “příro”. Příro chtělo vystoupit, ale já jel dál. On se rozjel a zabrzdil přede mnou. Chvilku jsme takhle popojížděli a když Příro odmítlo dělat znovu autoškolu, tak odjelo. Dnes bych situaci řešil jinak a víc v klidu, nikdy nevíte zda do vás nenajede a nesrazí.

Když vás auto předjíždí fakt na těsno, je to neskutečně nepříjemné. Naštěstí tu máme oněch, zákonem daných 1,5 metru, což je takové nařízení nenařízení, protože jak tohle chce někdo prokazovat. Vnímám to ale nejvíc tak, že je to spíš psychologická zbraň na šoféry. V zákoně to je, mělo by se to dodržovat, tak na to radši budu dělat. Moje zkušenost je v tomhle opravdu dobrá a čím dál víc lidí za volantem to tak i dělá. Z toho mám obrovskou radost. Většinou to nedělají řidiči malých aut, taková je moje zkušenost. Asi ti kluci mají svoji stopu a přece ji nebudou kvůli nikomu měnit. Takový ten pocit: “Mně nebude nikdo říkat, jak mám jezdit.”

Je řada řidičů, ze kterých máte pocit, jako by vás na silnici chtěli vychovávat a dělají to tak, že vám to jakoby natřou. Tahle drazí výchova nefunguje a může vést k fatálním záležitostem, takže se na to vykašlete prosím. Nikdo z těch, kteří mají cyklistiku a svoje kolo rádi, nechce totiž slyšet otázku, která přichází většinou od kámošů jako první: “Tak co kolo, je v pohodě?”

Díky všem dobrým řidičům a cyklistům. Máte můj RESPEKT.

Canyon Endurace SF SLX 9 Di2 je jednoznačně skvělé kolo. Foto: Magdaléna Ondrášová
Kalhoty Sensor jsou velmi dobrým parťákem v mé přípravě na zdolání trasy Strade Bianche. Foto: Magdaléna Ondrášová
Pohodový švih s přáteli. Foto: Magdaléna Ondsrášová

A co moje příprava na zdolání trasy Strade Bianche?

Tady oproti březnu nenastaly žádné zásadní změny. Delší tréninky po rovině v nízkých tepech a kadencí kolem 85 až 95 otáček. Za ty dva měsíce jsem se v tom zdokonalil, že už mi to ani nepřišlo. Takový fajn výlet na kole. Velké mezery mám ale stále v posilování, mě to prostě nebaví nebo nemám sílu nebo jsem líný. Prostě mix toho všeho, co bych lhal. Ale musím na tom zamakat, abych se někde nezlomil. Váha padá, dnes ráno nějakých 96 kilogramů pokládám za dobré, ale chci daleko víc. No uvidíme.

Trenér Martin Kubala mě ale lehce rozhodil plánem dalších tréninků na květen a červen. Kopce. V máji nastoupat 15 000 metrů a v dalším měsíci dvojnásobek. Když bydlíte u Brna, což není úplně top horské středisko, tak je to trosku výzva, ale určitě se s tím dá poprat. Holt budu některé kopce jezdit nahoru a dolů a i pár okruhů kolem krasu se najde. Síla je třeba.

Slovo trenéra Martina Kubaly

Martin Kubala. Foto: Michaela Bartková

Duben nebyl nic jiného než březen přes kopírák s tím rozdílem, že Márovi byla ponechána poněkud větší autonomie. Na dodržování režimu delších jízd v nízkých tepech si už docela navykl, šlapat do pedálů umí, kde má brzdy, ví také, a to byly dost důležité faktory na to, abychom ho po nekonečných hodinách strávených na trenažéru mohli v teplejším dubnovém počasí pouštět bez dozoru ven. 

Občas zmokl, ale to se holt v dubnu stává. Důležité ale bylo, že tepovku jsme při delších jízdách srazili někam ke sto dvaceti, a to platilo i při vyšší kadenci, takže nějaké základní vytrvalostní dovednosti a techniku šlapání si můžeme odškrtnout. Kila jdou pomalu dolů, a Marek už nějaký ten týden k vyplnění údajů v kolonce „váha“ potřebuje jenom dvě políčka.

Jasně, že ho to bavilo. Sto kilometrů v nízkých tepech se postupem času změnilo z tvrdého tréninku na prima výlet. Takže bylo na čase říct “dost”, protože tady se už nikam neposouváme, a nastal čas změnit formu zatížení.

Nohy jsou totiž děsný prevít, a když je zatěžujete stále stejným způsobem, rychle si na to zvyknou, a pokud to nezměníte, začnete stagnovat.

Zapomeňte na Gardu. Objevte fantastické Lago Maggiore

Bylo namístě stanovit měsíční cíle v úplně jiné rovině. Vertikální. Ne, že bych chtěl učit Marka šplhat na laně, nicméně pohyb směrem vzhůru, obrazně i doslova, bude od května více než žádoucí. Všichni se na to vždycky strašně těší a teď to konečně přijde – kopce. Zatím jenom kopečky, ale budeme pomalu přisypávat na vrchol, ať roste. Přece jen, trasa Strade je hlavně o kopcích. Kdyby nebyla, tak závodníci nedojíždí do cíle po jednom. A říjen se pomalu blíží.

Možná někoho napadne, že jsme dosud neabsolvovali žádnou jízdu, která by se svou délkou alespoň trochu blížila Strade Bianche. Momentálně je to zbytečné a akorát by to člověka vyčerpalo a připravilo o čas. 

Hlavní problém trasy nebude její délka, ale technicky náročný terén a výškové metry. Základy vytrvalosti máme a kdo bez problému zvládne jet středním tempem na kole pět hodin, ten zvládne v mírném režimu i devět.

Pro ryzího hobíka je zásadní problém, že Strade Bianche se pro něj v mírném režimu objet nedá. Následující období proto bude ve znamení adaptace na více než mírně zvlněný terén s postupným přechodem na výrazně kopcovitý profil. Takže až uvidíte někde u cesty ležet ve spacáku borce s kolem, na kterém by bez problému mohla jezdit žirafa, tak nemějte obavy. To si jen Marek ustlal někde pod kopcem, aby to ráno neměl tak daleko na trénink.

O projektu

Jmenuji se Marek Odstrčilík a zanedlouho mi bude 50. Řekl jsem si, že není na co čekat a zkusím si začít plnit nějaké ty sny, kterým nebylo přáno se zatím uskutečnit. Miluji sport snad ve všech jeho podobách a úplně nejvíc jsem u vytržení z cyklistiky. Kolo je totiž geniální vynález a to vlastně ve všech svých podobách. 

Vždycky mě lákalo si zkusit projet nějakou etapu Gira, Tour de France nebo jednorázového závodu a zkusit, jaké to je. A jelikož mám ve svém srdci úplně nejblíže Itálii, tak hned první volba padla na nádherný závod v toskánské krajině – Strade Bianche. Tady se snoubí krása a dřina. 184 km nahoru a dolů, 3 000 nastoupaných metrů, 11 šotolinových úseků. Když je horko, oblaka prachu, pokud prší, kluzko a bahýnko. Ale pro tu krásu Toskánska to podstoupím, tohle chci přesně zažít. Tak sledujte mou přípravu, trápení, skřípání zubů, smích a radost.

Všechny díly seriálu najdete zde.

Na mé cestě na trasu Strade Bianche mě provází podpora těchto značek: kola Canyon, funkční oblečení Sensor, helmy MET, a mně, velmi chutnající sportovní výživa Inkospor. Díky všem za důvěru.

5. 5. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Běhání

Už víte, za jaký tým poběžíte svůj maraton? Běžecká komunita adidas Runners se hlásí o slovo! 

od Rungo 4. 5. 2022
autor Rungo

KOMERČNÍ SDĚLENÍ Chystáte se v neděli 8. května na pražský maraton? Nezapomeňte, že nový bodový systém vám umožňuje podpořit týmy, které v rámci závodu běží také unikátní Battle of the Teams. Každý z vás si tak může zvolit jeden tým, který je vám sympatický, a pomoci mu k vítězství.

Mezi šesticí týmů se letos poprvé objeví komunita adidas Runners, v čele s neběžeckou kapitánkou Bárou Votíkovou, známou influencerkou a gólmankou prestižního klubu Paris Saint-Germain a národního týmu.

Mezi závodníky byli vybráni ti nejlepší z evropských komunit adidas Runners, za tým poběží kouč AR Prague a reprezentační trenér atletického svazu Jan Pernica, běžkyně Malene Meyer z kodaňské AR Speed Squad, kapitán AR Berlin a bývalý německý šampion Phillipp Baar a běžci AR Paris Mohamed Oueslati, Adrien LeCornec a Julien Lebreton. Čtyři běžci budou za svůj výkon bodově ohodnoceni, k čemuž se poté přidá průměr dosažených časů všech ostatních běžců, kteří podporují vybraný tým. A zde hraje roli váš čas!

Jak podpořit zvolený tým

Každý může v rámci registračního procesu na maraton nebo na svém vytvořeném profilu vybrat tým, který chce podpořit. Adidas Runners poběží pro neziskovou organizaci Jahoda, která provozuje nízkoprahové kluby a terénní program pro děti a mládež, školky a jesle a komunitní rodinná centra, organizuje však také volnočasové, vzdělávací, kulturní a sportovní aktivity.

Kromě podpory Jahody se můžete také těšit na super tričko a pozvánky na všechny tréninky, testovačky běžeckých bot a další aktivity. A pokud se na vás usměje štěstí a budete 50., 100., 150., 200., nebo 250. účastník týmu adidas Runners, vyhrajete nové běžecké boty Solarglide 5 pro každodenní běh.

EXPO a cheering zóna

Pro ty z vás, kteří si chtějí užít i trochu zábavy a prozkoumat novinky značky adidas, bude v pátek a v sobotu od 10:00 do 20:00 v Kongresovém centru připravena komunitní základna adidas Runners, kde se můžete zúčastnit shake-out-runu, vyzvednout si čelenku, pořádně se namotivovat na závod speciálními tetovačkami nebo se zkrášlit u hair stylistek. Ti z vás, kteří chtějí být opravdu slyšet, se můžou při samotném závodě stavit v cheering zóně adidas Runners na Hlávkově mostě a podpořit běžce pořádným aplausem.

Stay fit &fun

A pokud si chcete zlepšit PR, máte ambice na jiné závody nebo se prostě jen potřebujete pravidelně hýbat, připojte se kekomunitě adidas Runners Prague a užijte si zdarma výběhy, speciální eventy, funkční tréninky, jógu nebo workshopy – s adidas Runners Prague se rozhodně nebudete nudit.

Může přijít kdokoli, začátečník, pokročilý i zkušený matador.

Stačí se přihlásit prostřednictvím aplikace ADIDAS RUNNING a najít komunitu a žádná ze super aktivit adidas Runners Prague už vás nemine.

Recenze: Adidas Solarglide 5 pro každého. Velmi komfortní, spolehlivé a cenově dostupné
4. 5. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Běhání

Mácháč Run Fest. Závod, který pořádá “extrémista” z Aljašky

od Karel Holub 3. 5. 2022
autor Karel Holub

ADVERTORIAL Běžeckých závodů si můžeš najít do minuty kornout. Termínovky praskají ve švech a organizátoři se předhání, kdo nabídne závodníkům tričkovatejší tričko, medajlověšjí medaili a hlavně super fotky na instáč. A pak jsou tady závody, kam se ještě pořád jezdí proto, že si chceš zaběhat, potkat se s kamarády a okusit, kde jsou tvoje limity. A přesně takový závod je Mácháč Run Fest.

Mácháč Run Fest je opravdový běžecký festival, kde si každý najde, co mu vyhovuje. Koná se tradičně v první půlce května a jeho základnou se stal kemp Karolínka na březích Máchova jezera. Festival začíná pátečním večírkem, který se odvíjí v rytmu reggae a obvykle ho zpestří povídání hlavního organizátora o eskapádách jako je třeba závod Iditarod Trail Invitational 1 700 km, kterého se účastnil.

V sobotu si pak můžete vybrat ze čtyř závodů, které se všechny běží v okolním terénu. Přesně v souladu s mottem závodu “… Tam kde borový zaváněl háj …” (slavný básník to samozřejmě převzal poté, co tu okusil nejdelší trasu) si naplno vychutnáte písčité cestičky v okolních lesích, poslechnete si šeptání letitých borovic a budete šplhat nahoru dolů po pískovcových skalkách a kopcích. Trasy jsou tu jak pro začátečníky, tak pro ultra běžce a dálkoplazy (5, 10, 25, 60 km). Všechny trasy mají připravené nějaké to překvapení v podobě pořádného kopečku a také úžasných výhledů na jezero, které vás možná trochu zpomalí, protože se zastavíte a budete se prostě kochat.

Závody jsou velmi dobře značené a když budete dávat aspoň trochu pozor na šipky, neztratíte se. Všechny trasy jsou vedené převážně po lesních pěšinách a cestách, asfaltu se tady běžec opravdu bát nemusí. Takže si vyleštěte krosovky, budou se hodit. A jestli krosovky nevlastníte, nebojte, dá se to v pohodě oběhnout i v silničních botách, jen občas budete trochu klouzat.

Organizátoři jsou opravdoví srdcaři a to je hodně znát na zajištění a hlavně atmosféře závodu. Všechno se řeší v poklidu, na registraci vás čekají úsměvy a pohoda, na občerstvovačkách povzbuzení a občerstvení a v cíli gratulace od hlavního organizátora. Tradiční výklad trati je zakončený větou: “Užijte si to a pamatujte, že když nejde o život, tak jde o hov…” A přesně o tom tenhle závod je.

Nenechte se ale ukolébat tím, že je to všechno klídek, pohodička. Na Mácháč Run Fest jezdí hodně kvalitní borci a na všech tratích najdete traťové rekordy, které jsou pro normálního smrtelníka z říše snů. Když chcete závodit a hrábnout si na svých možností, rozhodně k tomu najdete příležitost. A když se chcete hlavně proběhnout v přírodě a kochat se výhledy na jezero, nikdo vám v tom nebude bránit.

A neděle je tu pro ty, co v sobotu ztratili boty. Na programu jsou jen dva závody a oba jsou v kategorii Bosá noha. Kratší trasa je 1,5 km a trasa pro otlučená chodidla má celých 7 km. Obě trasy samozřejmě vedou po okolních lesích a jediné na co si budete muset dát pozor jsou zákeřné borové šišky.

Jestli chcete okusit skvělou atmosféru běžeckých závodů v terénu a potkat opravdovou běžeckou komunitu, zablokujte si v kalendáři víkend 13. – 15. května. Více informací a registraci najdete TADY a snad se potkáme na břehu jezera a ve stínu borového háje.

A kdo pro vás vlastně tuhle povedenou taškařici pořádá?

Jan Venca Francke
Extrémní sportovec, kytarista kapely Divoké astma, autor knihy Sám sobě psem a hlavně pohodář, kterému úsměv z tváře nikdy nemizí. Venca má za sebou celou řadu závodů od dlouhých triatlonů až po extrémní závody na Aljašce, v Kanadě nebo Anglii. Macháč Run Festival pořádá už desátý rok a stále se mu daří držet skvělou úroveň a atmosféru závodu.

3. 5. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
CyklistikaCyklistikaInspiraceNezařazenéRozhovorySilniční kolaTrénink

Petr Jaderný: Jsem “Cyklomagor”. Po závodě se jdu vyjet i na 200 kilometrů

od Marek Odstrčilík 2. 5. 2022
autor Marek Odstrčilík

Petr Jaderný vulgo “Cyklomagor” je kluk z Polabí, který své přezdívce dělá velmi dobré jméno. Vždy si šel tak trochu svou cestou a dělal v tréninku věci, které v moudrých příručkách nenajdete a většina z nás nedělá. Vždycky ale poslouchá své tělo a nejde přes fyzická omezení. Kolo je jeho emoční katalyzátor, facebookový deník zase ten myšlenkový. Vtipné, čtivé a barvité zápisky života v sedle z něj dělají nejzajímavějšího cyklistického glosátora u nás.

Pokud si někdo říká “Cyklomagor”, zajímalo by mě, co musí mít za dovednosti, aby se tak mohl označovat?
Ty jo, tak to asi úplně nevím, protože ono to nevzniklo z mé hlavy. Vzniklo to v době, kdy jsem objevil potřebu psát veřejně svůj deník. V tom období jsem jezdil opravdu hodně, dlouhé trasy a dělal spoustu tréninkových blbostí, které šly vlastně proti všem zásadám zavedeného trénování.

Co třeba?
Tak například jsem se po závodě šel vyjet k mámě na oběd, což bylo 200 kilometrů. S průměrnou rychlostí 30 km/h. A tak mi nejdříve okolí začalo říkat Magor, a pak se to přetavilo v Cyklomagora.

To, že jsi šel proti pravidlům trénování, byl záměr nebo neznalost?
Neznalost to nebyla, spíš to bylo tím, že si rád dělám věci po svém. A pak mě to bavilo. Deník Cyklomagora si lidi začali číst, komentovat a já začal některé věci dělat i záměrně.

Nemohl jsi na někoho mít třeba i negativní vliv ohledně přípravy?
Mohl, ale já jsem vždy zdůrazňoval, že to, co dělám, není vždy v souladu se zavedenými postupy. Občas jsem poradil lidem, jak by to mělo být správně, ale sám jsem si dělal opak.

Takže máš S/M choutky?
To zase ne. Spíš to bylo a je o chuti třeba po závodu jet druhý den něco dlouhého, a tak do toho jdu.

Teď nedávno jsi jel o víkendu u nás na Moravě dva závody. Takže v pondělí bylo…?
Tak to se musím pochlubit, byla to hodina v regenerační zóně. Nikdy neusiluji o to jít proti svému tělu a snažím se vnímat ho. Když cítím, že jsem zničený, tak těch 200 kiláků nepojedu, ale když je mi fajn, tak to tam dám. V tomhle je cyklistika pro mě dobrá učitelka. Neplatí to teda úplně po úrazu. Když mi brzdový kotouč rozříznul loket, tak jsem trénoval i se stehy.

S tím se dá asi jezdit.
Stehů bylo padesát a rána byla až na kost – radši jsem u obrubníku sesednul a kolo vyvedl. Ale dalo se.

Od kdy se stalo kolo takto na těsno součástí tvého života?
Je tomu asi deset let. Nejdřív jsem jezdil s rodinou a tahal ve vozíku děcka. V roce 2012 jsem jel první závod. Bylo to v rámci firmy. Jelo se pět závodů a kdo během nich posbíral nejvíce bodů, tak vyhrál. Hlavní motivací byl ale cyklistický dres za účast v poháru, o ten mi šlo. (smích) Bylo to teda peklo, protože jet najednou závod na kole, co mělo třináct kilogramů, nebyla sranda. Trpěl jsem jak zvíře. V prvním roce toho firemního klání jsem propadnul. Ale pak v dalších letech jsem to dokázal třikrát vyhrát.

Petr Jaderný. Foto: Petr Jaderný
Petr Jaderný. Foto: Petr Jaderný
Foto: Petr Jaderný
Petr Jaderný. Foto: Petr Jaderný
Petr Jaderný. Foto: Petr Jaderný
Petr Jaderný. Foto: Petr Jaderný
Petr Jaderný. Foto: Petr Jaderný
Petr Jaderný a malá “jadérka”. Foto: Petr Jaderný
Petr Jaderný. Foto: Petr Jaderný

Takže dres byl.
Samozřejmě. (smích)

A tehdy tě cyklistika chytla a začal jsi do toho dupat, že?
Přesně. Dal jsem se tady u nás s pár lidmi dohromady, začal řešit jídlo, tréninky, byl jsem na zátěžovém testu. Prostě to dostalo alespoň nějaký řád. Zlepšoval jsem se a úplně mě to pohltilo. V té době jsem za rok najezdil kolem 15 000 kilometrů a začal si vybírat náročnější závody. Dostal jsem nabídku jezdit v týmu UNLIMITED KM TRADING CZ na silnici.

Tak to byla asi rodina ráda, že?
Rozvedený jsem, ale kolo nebylo tím důvodem. Jak jsem byl sám, tak najednou bylo na cyklistiku daleko víc času a já jezdil. Nechtěl jsem sedět doma, takže jsem šel na kolo a bylo mi jedno, kdy se vrátím. Klidně do tří do rána a pak do práce.

A to ti přišlo normální?
No ne, to je takové “cyklomagorské”.

Stále jezdíš až do rána?
Teď už ne. Minulý rok jsem se začal spíš soustředit na intenzitu, jelikož v kopcích mi to chybělo a udržet se v balíku cyklistů byl trabl.

Daří se?
Jo. V tomhle mi pomohl virtuální svět, protože v něm se závody jezdí hodně intenzivně. Stále to není teda tak, jak bych si představoval, ale posun tam je.

Ty virtuální závody, například na Rouvy, jsou o sprintu od začátku do konce...
Přesně. S tím jsem ze začátku bojoval, jelikož mi závodníci ujížděli třeba z kopce, kde jsem si myslel, že si trochu odpočinu, ale ne, tam se dupe pořád. Tady je intenzita to hlavní.

Překvapil tě virtuální svět?
Rozhodně. Vůbec jsem si ho nedokázal představit. Za mě je to vlastní druh cyklistiky, který ti něco do té venkovní ale i dá.

Jezdíš doma také něco delšího?
Jednou jsem dal sto kilometrů, ale byl to pro mě očistec. Znám lidi, co dají i dvěstě kilometrů. Obdivuji je, protože je to na bednu. Venku je to jak nic, ale po třech hodinách na trenažéru už jsem nevěděl, jak si pořádně sednout.

Vykopeš se ven v jakémkoliv počasí?
Myslím, že 80 kilometrů v minus 14 stupních je asi odpovědí (smích). Baví mě to častokrát v dešti. Moc to neřeším.

Ptám se na to, protože cyklotrenažér tě mohl lehce “zlenivět”.
Tak trošku jo. (smích)

Mám pocit, že svému milovanému kolu dáváš zabrat.
Tak není to oprašovaná princezna. Klidně kolo vezmu i mimo asfalt. Ale nechovám se k němu jako prase, to zase ne. Opečovávám si ho, protože spolu trávíme dost času.

Staráš se o něj sám nebo servis?
Většinou se starám sám. Občas jsou některé věci výzva, ale krásná. Když jsem úplně poprvé na kole měnil bovdeny, tak jsem si to prostě blbě uříznul a potom mi to nevycházelo, takže jsem musel pro nové. Vzal jsem si na to radši dovolenou, protože to bylo před prodlouženým víkendem, kdy jsme měli jet s kámoši trénovat na pár dnů do Vrchlabí. To kolo jsem tudíž nutně potřeboval. Takže to znamenalo vzít si volno a jet pro nové bovdeny. Tentokrát jsem si sice vše uříznul správně, ale při vytahování toho starého se mi v rámu někde zasekl a zaboha jsem ho nemohl vytáhnout. Musel jsem rozebrat kliky, vyndat osu strčit tam prst, který jsem si málem zlomil a pomoct tomu. Nakonec se to povedlo, ale i taková výměna bovdenů vám může rozebrat kolo. (smích) Teď nedávno jsem si poprvé v životě sám měnil omotávku na řídítkách a co myslíš, měl jsem ji obráceně.

Chci „silničku“? Tohle jsou naprosté základy, které musí každý začínající cyklista znát a vědět

Já omotávku nechávám radši na servis.
No, kluci z týmu mi vysvětlili, že tohle je takové vyznání lásky k tomu kolu, a že si to má cyklista dělat sám.

Máš na kole to nejlepší vybavení?
Spíš hledám dobrý poměr cena/výkon. Nemám nejvyšší řady komponentů, nemusím mít nezbytně to nejdražší a nejlehčí.

Zadek si ale hýčkáš ne?
Hele, já můžu jezdit v čemkoliv, v tomhle mám kliku. Nepoužívám ani žádné masti na zadek. Tohle nemusím.

Petře, ty jsi vždycky sportoval?
Jo. Jako malý jsem hrál závodně hokej, ale zjistilo se, že mám astma. Pak přišlo sportovní potápění, ale otočily se mi bubínky a já přešel na sportovní střelbu. V té se mi dařilo, dokonce jsem byl ve vrcholovém středisku. No a k tomu jsem hrál ping-pong. Na vysoké škole nadešel útlum, ale po ní jsem opět hrál asi pět let ping-pong za Sadskou. Dokonce jsme postoupili do nejvyšší okresní soutěže. Docela dlouho jsem to kombinoval, ale pak jsem přestal, abych měl víc času na kolo.

Už to astma mohlo být dobrým signálem, že se hodíš na cyklistiku (hodně cyklistů jsou astmatici pozn. redakce).
To je pravda. (smích)

Který cyklistický úspěch je pro tebe nejvíc?
Odjetí českého poháru v týmu minulý rok. O tom se mi nikdy ani nesnilo. Ta atmosféra je nepopsatelná. Prostě paráda, taková pohádka. Moc si cením v minulém roce časovky v Roudnici na horských kolech. Jel jsem za dva týmy. Jednu jsem odjel za svůj tým a za deset minut jel za jiný. Náš Unlimited tým to vyhrál, na 20 kilometrech průměr 40 km/h. S tím druhým jsme byli druzí.

Prostě Cyklomagor.
(smích) Tak požádali mě, co jsem mohl dělat. Pravda, přezdívka Cyklomagor mě trochu zavazovala.

Mě by ještě zajímalo, když vyrazíš na trénink s kámoši, jestli udržíš klidné nohy a nezávodíš?
Tak to je oříšek. (smích) Když mám regenerační vyjížďku, tak to takový problém není. Klidně se nechám předjet někým na ukrajině. Ale když mám intenzitu, tak to mám obrovský problém. Když jedeme s klukama, tak je to v podstatě nemyslitelné se držet nějakého plánu. Na začátku se sice dohodneme, že pojedeme v klidu, ale nakonec je z toho průměrná rychlost 35 km/h.

No a na závěr jedno oblíbené téma: Jak se ti jezdí na českých silnicích?
To je kapitola sama pro sebe. To, že jsou některé dost rozbité, se dá přežít, ale pak jsou obrovské rozdíly v různých oblastech České republiky, jak se chovají řidiči k cyklistům, a pak je ještě větší rozdíl, když člověk vyjede do zahraničí.

Která česká oblast je pro tebe „echt“ nebezpečná?
Poslední dobou bohužel asi tady u nás v Polabí. Já si snad nepamatuji jízdu, kdyby se něco nepřihodilo.

Co třeba?
Tak například, když tě někdo mine ve vysoké rychlosti na těsno, to je děsivý. Nebo nedávno mi zastavilo auto a otevřelo mi dveře do silnice.

Jen jednou týdně!

Už ti neuteče žádný článek ani novinka. To nejdůležitější o běhu, cyklistice a výživě z RUNGO.cz 1x týdně u tebe ve schránce.

Děkujeme za přihlášení k odběru nových článků.

Jako schválně?
Jasně. Já se vyhnul, oni mě dojeli a řvali na mě, že vedle je cyklostezka a spoustu milých přátelských nadávek.

Asi fanoušek cyklistiky.
To rozhodně.

No ale tam máš jet.
Pokud jedu 45 km/h, tak si myslím, že není úplně bezpečné, abych po ní jel. Jsou tam děti, bruslaři atd. Na druhou stranu nerozumím tomu, proč někdo s nákupem po ní naopak nejede a vrhne se do víru provozu.

Mně se tyhle věci vyhýbají. Konflikt se mi stal asi dvakrát za život.
Tak to máš štěstí. Já to mám holt naopak. Chápu, že někdy řidič něco neodhadne, ale je iks případů, kdy je naprosto zřejmé, že nějaký manévr udělá schválně, aby ti zatopil. Je potřeba pořád vše kolem sebe sledovat.

A není chyba také na straně nás cyklistů?
V každé skupině se najdou tydýti – nevyjímaje cyklisty. Jinak si třeba myslím, že když nás jede skupina deseti cyklistů, je daleko lepší, aby se jelo ve dvojicích, protože pak auto předjíždí kratší vzdálenost. Je třeba obecně ohleduplnosti, vzájemný respektu a přemýšlet o tom.

Já mám pocit, že mnoho řidičů jízdu na kole nezná na vlastní kůži a neví, že boční vítr s tebou může pěkně zamávat, a tudíž předjíždět na půl metru je nebezpečné.
Stačí díra v asfaltu, že jo. Někdy mám dojem, že nás řidiči chtějí tím nečekaným manévrem jako vychovávat, a to může skončit neštěstím.

Já vs. březen: Proč si nikdy neoholím nohy, zadku dám 100% péči a jedu v low carb 

Kdo je Cyklomagor aneb Petr Jaderný o sobě

Už jako malé Jadérko jsem měl kolo 

Asi jako většina kluků, že? Měl jsem to štěstí, že tehdy to bylo fungl nový BMX. Jinak jsem ale jezdil jen tak a nějaký závody a podobně, to šlo mimo mě. I později bylo kolo jen jako výletní prostředek. A pár let jsem byl dokonce úplně bez kola. 

Pak jsem pořídil crossový kolo a taky vozík za kolo na dvě děti 

Super trénink mimochodem. Vozík 13 kg, Týnka 15 kg, Luky 5 kg.

Cross jsem nakonec v roce 2012 vyměnil za MTB kolo, chtěl jsem víc do lesa. No a někdy v téhle době vznikl v práci Parker Cup. Martin Knápek to tehdy vymyslel jako světový pohár – vybral závody, z těch jsme si sestavili pořadí našich borců, rozdali body a borec s největším počtem bodů na konci sezóny se stane vítězem. Kdo se přihlásil, dostal firemní dres. A ten já jsem chtěl 

Přihlásil jsem se na KPŽ Chrudim i s kolegy z kanceláře. Mám přeci najeto, nějakou tisícovku to hodí. Už na startu mě pohltila atmosféra. Po výstřelu jsem vyrazil s těmi trénovanými borci. Na první louce jsem se hned rozbil, zradila mě mokrá tráva.

Kolegy jsem držel za sebou a cítil se jako borec. Asi tak do 30. kilometru, kde mi došlo. Byl jsem rád, že se vůbec pohybuju směrem dopředu. Kolegové mě předjeli. Do cíle jsem se doplížil za 2 hodiny a 25 minut (jen pro srovnání aktuální osobák mám 1:30). Ale spolklo mě to. Chtěl jsem znovu, líp, rychleji… A už se to se mnou vezlo 

“Odpanění” klasického cyklisty aneb stal se ze mě obývákový princ


2. 5. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
BěháníOstatníTuristikaVybavení

Vybíráme sportovní kočárek: otázky, které byste si měli položit, než vyrazíte na nákup

od Soňa Dvořáčková 1. 5. 2022
autor Soňa Dvořáčková

Miminko bude ve sportovním kočárku trávit přece jen dost času, a tak je na místě vybrat pečlivě. Čekáte-li dítě a jste si jisti, že ani po jeho narození nechcete přestat s oblíbenými sportovními aktivitami, položte si tyto otázky, které jsme pro vás nachystali společně s výběrem, který se nyní na trhu nachází.

Co od kočárku očekávám?

Na začátku si musíme položit klíčové otázky: co od kočárku vlastně očekávám, kde bydlím a kde budu trávit s mrnětem nejvíc času? Odpovědí je totiž mnoho, trávit čas můžeme lese, ve městě po kavárnách nebo dětských hřištích. Můžeme cestovat autem, hromadnou dopravou, nebo se většinou na místo dostat pěšky. A které sporty plánuji provozovat? Budu jen chodit nebo i běhat nebo dokonce chci s dítětem na kolo či na běžky?

Kromě toho je také potřeba zvážit, jaké mám skladovací možnosti, zda potřebuji jeden multifunkční vozík nebo zda můžu mít jeden městský kočárek a k tomu třeba výlučně sportovní vozík. Rozhodně doporučuji promyslet, zda se mi vysněný kočárek vejde do kufru auta a v neposlední řadě zvážit rozpočet. Ceny kočárků jsou totiž různé a pokud chcete kvalitu, připravte se, že si připlatíte.

Sportovní kočárek do terénu s velkými koly

Když si vyjasníte, co od kočárku očekáváte, můžete začít vybírat konkrétní značku, typ či model. A na co si dále dát pozor a co si při výběru toho pravého ohlídat?

  1. Možnost dvojkombinace/trojkombinace – pokud chcete sportovat už od miminka, ujistěte se, zda je pro kojence kočárek vhodný, zda je možné přikoupit hlubokou korbičku nebo miminkovník.
  2. Odpružení – drncání na uspávání může být fajn, ale všeho moc škodí. Ujistěte se, že kočárek je dobře odpružený, aby se minimalizovaly nežádoucí otřesy v náročnějším terénu.
  3. Brzda a ideálně ruční brzda na madle – pro běh či in-line brusle vynikající pomocník.
  4. Polohovatelné madlo – ostatní rodinní příslušníci jistě ocení, že si mohou madlo zvednout do požadované výšky.
  5. Aretace předního kola – do terénu je potřeba přední otočné kolo zaaretovat. Zjistěte si, zda je aretace vůbec možná a také jak rychle to zvládnete. 
  6. Nafukovací kola a jejich velikost – nafukovací kola lépe pruží a tlumí otřesy, jsou tedy lepší do terénu; velká kola se pak hodí především na běh nebo na brusle, protože kladou menší odpor než menší a širší kola a lépe zvládnou nerovnost. Dobrý vzorek vás zase nezklame v náročnějším terénu. Opět nutno zvážit, co od kočárku očekávám.
  7. Polohovatelnost sedačky – může dítě během vaší sportovní aktivity v klidu spát nebo musí celou dobu strávit v sedu?
  8. Úložné prostory – i když se nechystáte chodit s miminkem po nákupech, úložné prostory se vždycky hodí. I kdyby jen na bundu.
  9. Příslušenství – jištění ruky šňůrkou, pláštěnka, moskytiéra, držák na pití atd.
Tomáš Bábek, vicemistr světa v dráhové cyklistice a jeho žena vozí dcery v Thule Urban Glide 2 po městě i v přírodě. Foto: Tomáš Bábek
Tomáš Bábek, vicemistr světa v dráhové cyklistice a jeho žena vozí dcery v Thule Urban Glide 2 po městě i v přírodě. Foto: Tomáš Bábek
Tomáš Bábek, vicemistr světa v dráhové cyklistice a jeho žena vozí dcery v Thule Urban Glide 2 po městě i v přírodě. Foto: Tomáš Bábek

Z čeho vybírat

Abych vám rozhodování aspoň trochu usnadnila, vybrala jsem několik konkrétních sportovních kočárků, které jsou na trhu dostupné. Samozřejmě jde o výběr neúplný, nicméně se domnívám, že pokud to někdo se sportováním myslí vážně, bude volit zhruba mezi těmito modely. Spousta jiných tzv. sportovních kočárků totiž například mým kritériím rozhodně neodpovídá – hodí se spíše na procházku do města než do přírody. Mnohé by si ulomily kolečko hned na prvním kameni. Zároveň jsem úmyslně vynechala nejrůznější vozíky za kolo či na běžky a zaměřila se na kočárky, případně na multifunkční vozíky, které se dají využívat jako běžný kočárek, protože v opačném případě by byl článek nekonečný. Vlastnosti a parametry kočárků jsem našla na oficiálních webových stránkách prodejce, než se ale pro některý rozhodnete, rozhodně navštivte prodejnu a model si naživo vyzkoušejte.

1) X- lander – X- Run

  • Hluboká korba: ANO
  • Kola: přední pevné, zadní nakloněná, nafukovací
  • Ruční brzda: ANO
  • Hmotnost: 11,6 kg
  • Rozměry složeného kočárku: 104 x 60 x 39 cm
  • Doplňky/ostatní: ochranný pás na ruce, zvonek, koš
  • Orientační cena: 11 690 Kč (plus 4 200 Kč hluboká korba, adaptéry nutno dokoupit zvlášť)

2) Babyjogger Summit X3

  • Hluboká korba: NE
  • Kola: nafukovací, odpružená, otočné přední kolo s možností aretace (dálkové)
  • Ruční brzda: ANO
  • Hmotnost: 12,8 kg
  • Rozměry složeného kočárku: 86,5 x 66,5 x 35 cm
  • Doplňky/ostatní: reflexní prvky, ochranný pásek na ruku, koš
  • Orientační cena: 13 780 Kč

3) TFK Sport 16

  • Hluboká korba: ANO
  • Kola: přední pevné (možnost dokoupit otočné), nafukovací, odpružená
  • Ruční brzda: ANO
  • Hmotnost: 15,9 kg
  • Rozměry složeného kočárku: 90 x 48 x 29 cm (bez kol)
  • Doplňky/ostatní: koš, potah odrážející světlo, možnost přídatného stupátka
  • Orientační cena: 25 300 Kč (plus 9 000 Kč hluboká korba)

4) XLC Mono by CROOZER – multifunkční vozík

  • Hluboká korba: NE (možnost koupit miminkovník)
  • Kola: přední demontovatelné, jinak pevné
  • Ruční brzda: ANO
  • Hmotnost: 13,3 kg
  • Rozměry složeného kočárku: 100 x 77 x 30 cm
  • Doplňky/ostatní: v ceně cyklo set, jogger set, kočárkový set, blikačka, reflexní prvky
  • Orientační cena: 23 890 Kč (včetně miminkovníku)

5) Thule Urban Glide 2

  • Hluboká korba: ANO
  • Kola: otočné přední s možností aretace, nafukovací
  • Ruční brzda: ANO
  • Hmotnost: 11,5 kg
  • Rozměry složeného kočárku: 87 x 69 x 34 cm
  • Doplňky/ostatní: koš, reflexní prvky, ochranný pásek na ruku
  • Orientační cena: 27 760 Kč (set včetně hluboké korby)

6) Thule Glide 2

  • Hluboká korba: ANO
  • Kola: pevné přední kolo
  • Ruční brzda: ANO
  • Hmotnost: 10,8 kg
  • Rozměry složeného kočárku: 93,5 x 58 x 33 cm
  • Doplňky/ostatní: koš, reflexní prvky, ochranný pásek na ruku
  • Orientační cena: 19 300 Kč (plus 6 600 Kč korba)

7) Thule Chariot Sport – multifunkční vozík

  • Hluboká korba: NE (možnost koupit miminkovník)
  • Kola: možnost dokoupení předního pevného kola pro běhání
  • Ruční brzda: ANO
  • Hmotnost: 14 kg
  • Rozměry složeného kočárku: 87 x 65 x 37,5 cm
  • Doplňky/ostatní: cyklistický, běžecký set, úložný prostor, zadní světlo
  • Orientační cena: 37 000 Kč (plus 3 900 Kč za Jogging Kit, 2 900 Kč miminkovník)

8) Cybex Avi

  • Hluboká korba: NE (ale možnost připojit autosedačku – vajíčko)
  • Kola: nafukovací, přední pevné
  • Ruční brzda: ANO
  • Hmotnost: 10,6 kg
  • složeného kočárku: 89 x 58,5 x 25 cm
  • Doplňky/ostatní: ochranný pásek na ruku, reflexní prvky, koš
  • Orientační cena: od 16 270 kč (podle konfigurace)

9) Cybex Zeno – multifunkční vozík

  • Hluboká korba: NE
  • Kola: nafukovací, přední pevné
  • Ruční brzda: ANO
  • Hmotnost: 12,5 kg
  • Rozměry složeného kočárku: 99 x 58 x 35 cm
  • Doplňky/ostatní: různé sportovní kity- cyklistický, běžecký (včetně hands-free běhání), běžky
  • Orientační cena: od 21 980 Kč (podle konfigurace)

10) Easywalker Sky Plus

  • Hluboká korba: ANO
  • Kola: nafukovací, přední otočné s možností aretace
  • Ruční brzda: NE
  • Hmotnost: 10 kg
  • Rozměry složeného kočárku: 86 x 65 x 32 cm
  • Doplňky/ostatní: ochranný pásek na ruku, koš, pláštěnka a moskytiéra v ceně
  • Orientační cena: 15 990 Kč (plus 5 990 Kč hluboká korba)

Jen jednou týdně!

Už ti neuteče žádný článek ani novinka. To nejdůležitější o běhu, cyklistice a výživě z RUNGO.cz 1x týdně u tebe ve schránce.

Děkujeme za přihlášení k odběru nových článků.

1. 5. 2022 0 komentáře
1 FacebookThreadsBlueskyEmail
Inspirace

Nejrychlejší časy opět v ohrožení! Blíží se další ADIZERO: ROAD TO RECORDS. Sledujte v sobotu přenos

od Adéla Ptašková 29. 4. 2022
autor Adéla Ptašková

KOMERČNÍ SDĚLENÍ Již zítra, v sobotu 30. dubna, se v sídle společnosti adidas uskuteční druhý ročník závodu ADIZERO: ROAD TO RECORDS. Buďte u toho také – úctyhodné výkony můžete sledovat živě na kanálu adidas Running na YouTube.

Loňský premiérový ročník přinesl dva světové rekordy. O jeden z nich (5 km v čase 14:29) se postarala Senbere Teferi, která bude startovat i letos. „Byl to pro mě opravdu výjimečný den a nemůžu se dočkat, až do toho dám letos znovu všechno a pokusím se být ještě rychlejší.“ Soupeřkou jí bude další hvězdná běžkyně, Kalkidan Gezahegneová. V závodě na 10 km se utkají například Kibiwott Kandie, Rhonex Kipruto a Tadese Worku, zatímco Tamirat Tola a Kennedy Kimutai se pokusí prolomit rekord v půlmaratonu. 

Foto: se svolením adidas

Všichni zúčastnění běžci budou mít na nohách boty ze série Adizero. Právě tyto boty jsou vytvořeny s ambicí prolamovat rekordní časy a posouvat hranice. Řada Adizero nabízí hned několik modelů – ADIZERO ADIOS PRO 2, ADIZERO BOSTON 10, ADIZERO PRIME X či nejnovější přírůstek ADIZERO TAKUMI SEN 8. Každý atlet si tak vybere botu, která mu sedí nejlépe. Již zmíněná světová rekordmanka v běhu na 5 km, Senbere Teferi, zaběhla svůj životní výkon v botách Adizero Takumi Sen 8. Haile Gebrselassie jako první člověk na světě překonal maratonskou metu 2:04, a to v botách Adizero Adios Pro 1. Stejné obutí měla na sobě Peres Jepchirchirová, když v roce 2020 vyhrála půlmaraton v Praze. Tato běžkyně se pak zapsala do historie, když následně ve stejném roce získala olympijské zlato i vítězství v newyorském maratonu – pro změnu v botách  Adizero Adios Pro 2. 

Uvedené výkony hovoří samy za sebe a je téměř jisté, že i letos nějaké ty rekordy padnou. Více informací najdete na stránkách běžecké obuvi adidas.

29. 4. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Inspirace

Staň se součástí adidas týmu a překonej elitní běžce!

od Adéla Ptašková 28. 4. 2022
autor Adéla Ptašková

KOMERČNÍ SDĚLENÍ Venku začínají rozkvétat třešně a to znamená jediné – RunCzech Volkswagen Maraton Praha je za rohem. Také letos 8. května bude jeho součástí Battle of the Teams, tedy týmová soutěž. Velkou novinkou je, že se může zapojit každý účastník maratonu a svým výsledkem podpořit jeden z týmů. Týmů se utká celkem šest, přičemž jeden z nich je přeci jen speciální – je jím běžecká komunita adidas Runners, která zvolila ze svých řad ty nejlepší běžce z Evropy, aby se pokusili překonat běžeckou elitu. K tomu ale budou potřebovat pomoc i od vás. Zapojte se a přispějte týmu svým časem a body!

Jak to funguje

Během registračního procesu jednoduše vyberte tým, který chcete podpořit. Pokud již registrovaní jste, stačí tuto možnost najít ve vašem profilu. V každém týmu budou bodově ohodnoceni čtyři běžci a k nim se poté přidá průměr dosažených časů všech ostatních přihlášených účastníků. Jaký tým zvolíte, je jen na vás, ale následující řádky vám třeba v rozhodování pomůžou.

Systém bodování je vysvětlen v obrázkové galerii:

Foto: se svolením adidas

Adidas Runners – impossible is nothing!

Adidas Runners poběží pro neziskovou organizaci Jahoda, která provozuje nízkoprahové kluby a terénní program pro děti a mládež, školky a jesle a komunitní rodinná centra. Rovněž organizuje volnočasové, vzdělávací, kulturní a sportovní aktivity. Kromě dobrého pocitu z podpory Jahody dostanete také super tričko, pozvánky na všechny tréninky, testovačky běžeckých bot a další aktivity. A když budete mít štěstí, vyhrajete nové běžecké boty Solarglide 5. A to se vyplatí, ne?

Kapitánkou týmu je Bára Votíková, gólmanka fotbalového národního týmu a prestižního klubu Paris Saint-Germain. Bára věří, že když něčemu dáme každý den kus sebe, dosáhneme čehokoliv. Tedy nic není nemožné a tým adidas Runners může skutečně s vaší podporou týmové klání vyhrát. Více o týmu se dočtete zde.

Připojte se ke komunitě

Jestliže letos maraton nepoběžíte, ale jinak je sport vaší vášní, přidejte se do adidas Runners Prague komunity a užijte si zdarma výběhy, speciální eventy, funkční tréninky, jógu i workshopy. Může přijít kdokoli, začátečník, pokročilý i zkušený matador, stačí se přihlásit přes aplikaci ADIDAS RUNNING, najít komunitu a žádná ze super aktivit adidas Runners Prague už tě nemine.

28. 4. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Běžecký tréninkCyklistikaOstatní sportyTrénink

Můj první triatlon: tréninkový plán na květen až srpen od trenéra ČTA a praktické tipy na první závod

od Magdaléna Ondrášová 27. 4. 2022
autor Magdaléna Ondrášová

Plavání, jízda na kole a běh. Triatlon láká mnoho hobby sportovců. Připravit se na první závod není tak jednoduché, jako když jde pouze o jednu disciplínu. Proto se hodí vědět jak na to. Díky radám oficiálního trenéra České triatlonové asociace Josefa Rajtra zjistíte, jak udělat z běžce triatlonistu.

Aby mohl být plán dostatečně návodný, je dobré směřovat k určitému cíli. To si před dvěma lety řekla naše redaktorka Barbora Topinková, přihlásila se na triatlon a oslovila odborníka, člena České triatlonové asociace, Josefa Rajtra. Vznikla tak série článků, která jasně určovala, co a jak trénovat v kterém období a jak ladit formu směrem k blížícímu se závodu.

Vy můžete aplikovat rady na svůj časový plán, nebo se přihlásit třeba na stejný závod, jako Bára před dvěma lety (CITY TRIATHLON v Karlových Varech se opět koná na začátku září). To už je na vás.

Triatlon pro začátečníky

V tomto seriálu jsou důležité dvě osoby. Kromě trenéra je to také autorka článků alias pokusný králík Bára Topinková. Nejde totiž pouze o plán, ale také o praktické zkušenosti, které při tréninku poznávala. Ale pozor, Bára nezačíná od nuly! I když se do světových tabulek nikdy nezapsala, svůj trénink stavěla na již odběhaných kilometrech, ale i plavání a lásce k cyklistice. Více se o Báře i Josefu Rajtrovi dozvíte v prvním článku níže:

Můj první triatlon: Připravte se s RUNGO.cz pod taktovkou trenéra

Můj první triatlon I: Tréninkový plán na květen a rady k tomu

Jde se na to, trénink začíná. Kromě plánu na měsíc květen je třeba si vysvětlit základy, ze kterých budete čerpat i následující měsíce. Proč není dobré běhat se sluchátky, co nikdy nezapomenout před tréninkem a jak si poradit ve chvíli, kdy máme na dnešek plánovanou cyklistiku, ale povětrnostní podmínky nejsou příznivé. Lze to nahradit během? No jasně!

Můj první triatlon I: Tréninkový plán na květen a rady k tomu

Můj první triatlon II: Tréninkový plán na červen aneb vzhůru na kolo!

V druhém tréninkovém článku, který obsahuje plán na červen, se Bára s trenérem zaměřili na cyklistiku. Tedy rady ohledně kola, nášlapů i celkového pojetí „nejezdit jak na pivo“. Nášlapy jsou vřele doporučovány, není to jen vymoženost profíků. Naopak posed profíků je asi něco, do čeho se úplně nepoložíte. Rukavičky, ponožky, sedět v sedle vpředu, vzadu? Na to vám odpoví článek níže:

Můj první triatlon II: Tréninkový plán na červen aneb vzhůru na kolo!

Můj první triatlon III: Tréninkový plán na červenec, neopren a rady

Konečně se dostáváme k radám ohledně plávání, červencové počasí je pro to jak stvořené. Předpokládejme, že se do triatlonisty rodíte z běžce, případně běžce s kladným vztahem k cyklistice. Plavání tak bude vaše nejslabší disciplína. Tou také zůstane, ale nemusíte být zklamaní. Ztratit na ní jako hobík nemůžete tolik, jako na ostatních dvou. Pokud tedy kraul neumíte, klidně zůstaňte zatím u prsou. Jak tedy plavat a pořídit si neopren? Vysvětlí vám to v dalším článku níže, kde najdete i tréninkový plán na červenec:

Můj první triatlon III: Tréninkový plán, neopren a rady

Můj první triatlon IV: Trénink na srpen a pravidla depa

Tady už přituhuje. Máte poslední měsíc na trénování formy a jistě vás začínají trápit otázky, jak to na závodě funguje. Nemusíte se bát, i na tohle Bára s trenérem mysleli. Daleko důležitější jsou ale pravidla, která byste měli ovládat. Například, že kolo nesmíte použít (ani jako koloběžku) před startovní čárou cyklistické disciplíny, nebo že nesmíte přijmout pomoc od druhých. Pokud jste to tedy do teď neudělali, naučte se vyměnit duši vlastními silami. Jak je to s jízdou v háku? Týká se doping jen profíků? Můžu na kolo v plavkách? Čtěte a dozvíte se. A kromě jiného na vás samozřejmě čeká tréninkový plán na srpen:

Můj první triatlon IV: Trénink na srpen a pravidla depa

Můj první triatlon V: Jak na první závod a tréninkový plán

To, co jste dosud natrénovali, by bylo dobré nepokazit jedním špatným rozhodnutím. Proto je dobré si předem promyslet, jak váš den D bude vypadat. A nejen ten, ale posledních několik dnů. Začít včas chystat „kupičku“, mít doma nakoupené správné jídlo, abyste to večer před závodem „nezabili“ těžkým steakem a celkově promyslet svoji závodní taktiku. Co vás může při závodě potkat či překvapit vám osvětlí trenér Josef Rajtr a přidává k tomu samozřejmě ladící tréninkový plán:

Můj první triatlon V: Jak na první závod a tréninkový plán

Můj první triatlon VI: Den D. Nepřecenit síly a závod si užít

Posledním článkem seriálu je reportáž. Tahle potvrzuje, že nejste největším smolařem na světě, ale takové věci se stávají i redaktorům, kteří píšou „triatlonovou realityshow“. Bára týden před závodem onemocněla. Ale i to ke sportu patří. Mohla tak ale na vlastním příkladu ukázat, jak se s takovou situací popasovala. Reportáží se loučíme a přejeme vám úspěšný trénink, spoustu zábavy při něm a třeba nám můžete na adresu redakce poslat vlastní reportáž, jak jste to zvládli vy!

Můj první triatlon VI: Den D. Nepřecenit síly a závod si užít
27. 4. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
SporttesteryVybavení

Garmin Fenix 7 vs. Garmin Epix (RECENZE): Které vybrat? 

od Karel Holub 27. 4. 2022
autor Karel Holub

ADVERTORIAL Výběr chytrých sportovních hodinek bude každý uživatel podřizovat tomu, co od nich potřebuje, jaký preferuje vzhled a funkce a v neposlední řadě svému rozpočtu. Když se ale potřebujete rozhodnout mezi dvěma top modely předního výrobce, které navíc mají papírově téměř shodnou specifikaci, pak je jasné, že vybírat budete spíš srdcem než hlavou. 

A přesně takové rozhodování vás bude čekat mezi Garmin Fenix 7 a Garmin Epix druhé generace. Oba modely představují naprostou špičku toho, co můžete od chytrých sportovních hodinek očekávat. 

Najít zásadní rozdíly není snadné. Výběr tak bude o emocích, detailech a zamýšleném způsobu využití.

Garmin a běh. Vyznejte se v datových polích

Jedna nebo tři velikosti?

První zásadní rozdíl mezi řadami Fenix 7 a Epix je samotné provedení hodinek, respektive dostupné varianty obou modelů. Zatímco Fenix 7 nabídne 3 velikosti (Fenix 7s, Fenix 7 a Fenix 7x), Epix se řídí heslem “jedna velikost pro všechny”. 

Takže zatímco Fenix 7 nabízí menší variantu pro ženy a úzké zápěstí, nebo naopak přerostlé xko pro pořádné chlapáky, tak Epix sází na zlatý střed a najdete ho pouze ve stejné velikosti jako prostřední model Fenix 7 a tou velikostí je docela univerzálních 47mm. Fenix 7 si pak můžete pořídit ještě v menší verzi S s velikostí pouzdra 42mm nebo velkou verzi X s velikostí pouzdra 51mm.

Prémiové materiály…

Další položka pro rozhodování mohou být použité materiály a s tím spojené některé funkce. U obou modelů můžete vybírat mezi prémiovou verzí Sapphire a verzí sestavenou z běžnějších materiálů. Verze Sapphire nabídne u obou modelů safírové sklo, titanovou lunetu a tělo. 

A vyplatí se mít na svých hodinkách prémiové materiály? Safírové sklo bývalo velkou výhodou, ale je potřeba říct, že dnešní generace běžných skel už má obdobnou tvrdost a odolnost proti poškrábání. Navíc safírové sklo má mírně horší průhlednost a nepatrně snižuje jas a čitelnost displaye. 

Titanové součásti těla hodinek samozřejmě snižují jejich hmotnost a mohou působit vizuálně lépe než běžné materiály. Nečekejte ale žádnou drastickou redukci váhy, jde o jednotky gramů a u cvalíků jako je Fenix 7X to není ani znát. V zásadě jde opět spíš o designový prvek, než o skutečnou přidanou hodnotu a rozhodující položku.

… a ještě prémiovější parametry

A aby toho nebylo čistě o vnější schránce, najdete v Sapphire verzích Fenix 7 a Epix také větší interní paměť a multi-band GPS čip. A k čemu tyhle extra funkce jsou? Větší interní paměť se hodí, pokud chcete mít nahrané mapové podklady jak pro Evropu, tak Ameriku najednou. Pokud často cestujete za velkou louži a zpátky, je jasné, že se nechcete obtěžovat neustálým přehráváním mapových podkladů. Jestli trávíte většinu času na jednou kontinentu, tak vás to nejspíš úplně trápit nebude. 

Samozřejmě větší interní paměť můžete využít i k uložení většího množství hudby, ale ani tady nepředpokládám, že si chcete udělat z hodinek juke-box. 

Takže rozhodování mezi běžnou a Sapphire verzí je nakonec o nové multi-band GPS. Nebo spíš o tom, jak moc věříte v sílu, potenciál a budoucí rozvoj téhle technologie. A v tuto chvíli je potřeba říct, že je to skutečně spíš o víře v budoucnost, protože současná verze není radikálně přesnější nebo spolehlivější než běžně dostupný režim GPS. 

Osobně věřím v další zlepšování multi-band GPS a přiklonil bych se kvůli tomu k Sapphire verzi, ale pokud se rozhodnete pro verzi běžnou, dostanete skoro stejnou užitnou hodnotu v oblasti GPS měření.

Jak funguje solární nabíjení? Je dotykové ovládání na Garmin Fenix 7 a Epix komfortní? V čem jsou mezi těmito modely největší rozdíly? Dozvíte se na blogu Alza.cz, pro kterou RUNGO.cz občas píše nezávislé články.

Recenze: Chytré hodinky, které nebudete stále nabíjet. Garmin Venu 2 Plus

27. 4. 2022 0 komentáře
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Běžecký tréninkTrénink

Čtyři základní pravidla tréninku na horské ultramaratony

od Ondřej Pavlů 25. 4. 2022
autor Ondřej Pavlů

V poslední době se s nadsázkou říká, že stovka je nový maraton. Kamarádi, kteří pár let zpátky dobíhali tak maximálně tramvaj, začínají běhat po horách a zkoušejí ultramaratonské distance. Mám z toho radost, ale občas i trochu obavy o jejich zdraví. Pro ty z vás, kteří už chvíli tento sport provozujete a začínáte pošilhávat po delších horských distancích, jsem si připravil seriál článků o tom, jak se ně připravit a jak je úspěšně doběhnout. Dnes začneme pár základními pravidly.

Nikam nespěchejte 

Tak by se dal článek o tréninku pro začínající ultraběžce shrnout do jedné věty. V době instantní gratifikace na sociálních sítích mají lidé tendence přeskakovat proces a chtít hned odměny. Včera jsem ještě seděl na gauči, dneska jsem uběhl maraton. Loni jsem začal běhat, letos běžím Beskydskou sedmičku. Možná máte pocit, že hlava je ready. Mám pro vás ale tajemství. Tělo není. Pokud nechcete dopadnout jako zraněná rychlokvaška, bude to chtít čas a trpělivost.

Postupně přidávejte v tréninku, postupně prodlužujte vzdálenosti. Je potřeba, aby vám zesílily vazy a šlachy, aby se vybudovala potřebná muskulatura. To vše pak ochrání i klouby. Bolavá kolena nebo kyčle určitě nejsou nic normálního a už vůbec není normální to přebíhat. Stejně tak se dá předejít bolavým zádům, která běžci často přetěžují z důvodu slabého core a dolních končetin.

Pokud už několik let běháte, dejte tomu klidně další rok, než se pustíte do prvního kratšího ultra závodu a klidně další rok až dva, než se přihlásíte na první stovku. Napoprvé si distanci v závodu osahejte, pořádně závoďte až napodruhé. Já běhám od předžákovských kategorií. První maraton jsem běžel ve 22 letech, první stovku ve 27, první stomílovku ve 32. Běhání mě stále baví a nikdy jsem neměl žádné zranění způsobené opotřebením. Fakt není kam spěchat. 

Buďte konzistentní

Ruku v ruce s trpělivostí jde i konzistence. Pro dlouhodobou výkonnost je vždycky lepší běhat o trochu méně, ale bez výpadků, než úplně zandat tréninkový blok a pak si dva týdny posedět se svalovým zraněním. Pro udržení konzistence je dobré dodržovat pár základních pravidel struktury tréninku.

Zaprvé, dodržujte periodizovaný trénink a nedávejte si dvě intenzivní tréninkové jednotky dva dny po sobě a ne víc než tři týdně. Tím myslím intervaly, tempové nebo dlouhé běhy. Výjimkou mohou být jen dva dlouhé běhy, při kterých simulujete závodní podmínky – například 40 kilometrů v sobotu odpoledne a dalších 30 v neděli ráno během přípravy na stovku. 

Zadruhé, při lehkých bězích běhejte opravdu lehce. Při těch těžkých běhejte hranu. Pokud si nejste jistí, jestli je to dostatečně pomalu, tak zpomalte. Klasickým problémem běžců je totiž běhání v šedé zóně, kdy to není ani dostatečně intenzivní, ani dostatečně pomalé.

Zatřetí, trénujte pestře. Běžet každý den stejným tempem deset kilometrů vás nikam neposune. Přihoďte si do běhu občas atletickou abecedu, dejte si pět rovinek s postupnou akcelerací do maximální rychlosti, běhejte intervaly, kopce, tempové běhy, fartleky. Ideálně s tím i střídejte různé boty. Místo běhu si občas dejte kolo, běžky nebo horskou túru. 

A konečně, vnímejte své tělo a včas sundejte nohu z plynu. Není žádná ostuda vynechat pár dní tréninku. Nepřebíhejte náznaky svalového zranění a už vůbec ne rýmičky. Oslabené tělo oslabíte ještě víc a přidaná hodnota tréninku bude záporná.

Trénujte specificky

Horské ultramaratony jsou specifické jednak velkou dávkou převýšení a často také technickými pasážemi. Na obojí potřebujete s blížícím se závodem připravit nohy. Zeptejte se běžců po bostonském maratonu, co s jejich nohama udělá těch pár vlnek na trase. A teď si představte, co s nohama udělá pět seběhů z hřebene do údolí. Mimochodem, jsou to právě seběhy, které vám popraví nohy, nikoliv stoupání. 

Nemusíte nutně bydlet na horách. Ani v Praze nebo Brně není problém vymyslet okruh, kde na dvou a půl kilometrech nastoupáte a naklesáte 130 výškových metrů, což poměrově odpovídá většině horských stovek. Přesto je dobré si před závodem udělat jeden až dva delší výlety do pořádných hor a nohám naservírovat pár dlouhých seběhů s alespoň 800metrovým převýšením na jeden zátah. Do kopce naopak potrénujte speed hiking, byť to na Stravě bude vypadat blbě. Vetšinu kopců během závodu totiž půjdete pěšky.

V horách vás také dost možná potkají kamenná pole, kořeny nebo koryta potoků s balvany. Potrénujte tedy sebevědomí a jistotu v podobném terénu. Nebojte se ani občas seběhnout z pěšinky do otevřeného terénu, právě tam se to naučíte nejlépe a přirozené překážky vás donutí zvýšit frekvenci kroku.

Zlepšete se v kopcích: dolů můžete ušetřit energii pevným břichem

Regenerujte

Ultramaratonský trénink je i pro hobíky obrovská zátěž a kumulovaný stres pro tělo. Bez adekvátní regenerace se daleko nedostanete, nebo jen krátkodobě. Pak vám to tělo vrátí i s úroky, které bohužel rostou s věkem. Naprostým základem je samozřejmě dostatečný spánek. Ten doporučuji navýšit před samotným závodem klidně i na devět až deset hodin. 

Ultramaratonský trénink z vás udělá spalovnu na kalorie, takže je potřeba si hlídat jejich dostatečný přísun i správnou skladbu. Pokud jste vegani, důkladně hlídejte příjem rostlinných proteinů. To ostatně platí pro každého. Ihned po tréninku máte malé časové okno, během kterého je potřeba vyživit tělo a tím plně podpořit fyziologické procesy, kvůli kterým tak dřete. Klidně si to pivo dejte, ale spojte to i s dávkou proteinů a potřebných mikronutrientů.

V posledních měsících začínám doceňovat i krátké protažení po každém intenzivnějším tréninku. V každé poloze vydržte alespoň 20 vteřin a během deseti minut postupně protáhněte hlavní svalové skupiny. Třikrát týdně to doplňte krátkým cvičením na posílení svalových partií v oblasti břicha a zad. Zpevníte si tím střed těla a zabráníte přetěžování hýžďových svalů a hamstringů. Časově nenáročné a zásadně tím snížíte šanci svalových zranění.

Protahovací cviky pro ty, co nemají čas. Alespoň tyhle po tréninku nevynechejte

Kde se dočíst více

Zcela úmyslně jsem řádky výše napsal trochu obecněji. Pro všechny tréninkové metody, strukturu přípravy i konkrétní tréninkové jednotky se totiž na ten větší obrázek často zapomíná. Zároveň bude každému vyhovovat něco trochu jiného, každý má jiné tréninkové možnosti, každého něco trochu jiného baví, každý může nebo potřebuje regenerovat trochu jinak. 

Pro více informací bych doporučil například známého trenéra Jasona Koopa a jeho knihu Training Essentials for Ultrarunning, kterou v překladu od Anny Kudrnové a Honzy Havlíčka vydala Mladá Fronta pod titulem Základy ultramaratonského tréninku. Jason Koop před pár měsíci uvedl druhé, značně rozšířené vydání, které se do hloubky věnuje například i ryze ženským tématům. Doporučil bych i jeho podcast KoopCast, kde rozebírá různá témata s akademiky, kteří se jim věnují ve svém výzkumu.

Fyzickou přípravou to ale nekončí. Jak se připravit na běh v noci? Jak běhat dlouhé seběhy? Jak jíst za pochodu? Jak si pomoct s běžeckými holemi? V příštím článku se podíváme na několik specifických dovedností, které je dobré před vaším prvním horským ultramaratonem zmáknout. 

Mezitím užívejte jara a ať to běhá!

Ondra Pavlů je český ultraběžec a ambasador značek Columbia, LEKI, 100% a GU. Běhá odmala. Začínal na dráze, dorůstal v lese s orientačním během a v posledních letech propadl horským ultramaratonům. Loni doběhl slavný 170kilometrový závod UTMB. Sledovat ho můžete na Stravě.

25. 4. 2022 0 komentáře
1 FacebookThreadsBlueskyEmail
Běžecký tréninkTrénink

Garmin a běh. Vyznejte se v datových polích

od Karel Holub 23. 4. 2022
autor Karel Holub

Hodinky Garmin dokáží běžcům poskytnout spoustu užitečných informací. Podíváme se na obrazovky a datová pole, které si běžci mohou na hodinkách nastavit a na jejich využití v tréninku, ale i při závodech. Pro různé typy běžeckých aktivit se hodí různé typy metrik a údajů, ale nebojte se, Garmin vás nenechá nikde na holičkách a pečlivě změří, zaznamená a zobrazí veškeré hodnoty, který byste snad mohli potřebovat.

Základní obrazovka

Foto: Karel Holub

Na základní obrazovce najdete informace, které budete potřebovat při většině běžeckých aktivit a které vám umožní udržet si dobrý přehled o aktuálních parametrech vašeho běhu. Datová pole na základní obrazovce si případně můžete změnit, ale většina běžců nejspíš zůstane u základního nastavení.

Zóna tepové frekvence

Grafické znázornění v jaké zóně tepové frekvence se zrovna nacházíte. Hranice jednotlivých zón si můžete nastavit v aplikaci Garmin Connect a máte možnost nechat si je spočítat automaticky, nebo nastavit manuálně. Ukazatel je samozřejmě užitečný hlavně při strukturovaném tréninku, kdy máte jasně určeno, kolik času máte trávit v určité zátěži.

Tepová frekvence

Aktuální hodnota tepové frekvence, kterou hodinky měří buď z optického snímače na vašem zápěstí, nebo z připojeného hrudního pásu. Tepová frekvence je jedním ze základních atributů pro kvalitní, strukturovaný trénink, ale také pro rozložení sil v závodech.

Vzdálenost

Celkově uběhnutá vzdálenost v kilometrech.

Čas

Celkový čas od spuštění měření.

Tempo

Aktuální tempo vašeho běhu v minutách na kilometr. Hodnota je indikativní a její přesnost závisí na terénu a okolí, ve kterém se pohybujete.

Obrazovka jednoho kola/úseku

Foto: Karel Holub

Když chcete mít přehled i o hodnotách v rámci aktuálního úseku, zvolíte si právě tuhle obrazovku. Pokud máte hodinky nastavené na automatické měření úseků po jednom kilometru, uvidíte na téhle obrazovce hodnoty právě pro aktuální kilometrový úsek. Ale ještě větší uplatnění najde tato obrazovka při intervalovém tréninku, kde běžec opravdu potřebuje vědět, jestli běží podle předepsaných hodnot.

Zóna tepové frekvence

Grafické znázornění aktuální zóny tepové frekvence.

Tepová frekvence

Aktuální hodnota tepové frekvence.

Vzdálenost kola/úseku

Vzdálenost uběhnutá v daném úseku a nebo kole. Pokud máte nastavené automatické měření po jednom kilometru, uvidíte vzdálenost od posledního měření. Stejně tak pokud máte nastavené manuální nebo automatické měření intervalů. Hodnota je velmi užitečná při intervalových trenincích, kdy vidíte, kolik jste už uběhli z daného úseku.

Čas kola/úseku

Doba od začátku úseku a nebo kola. Funguje obdobně jako měření vzdálenosti úseku a ukazuje dobu, která uplynula od začátku úseku. Opět se může hodit při intervalových trénincích.

Tempo kola/úseku

Hodnota vašeho tempa v daném úseku měřená v minutách na kilometr. Krásně tak můžete sledovat, jestli se v daném úseku držíte plánovaného tempa.

Čas/hodiny

Foto: Karel Holub

Ukazují přesný čas, abyste v rámci tréninku nezapomněli, kolik je hodin.

Mapa

Foto: Karel Holub

Pokud vaše hodinky disponují mapovými funkcemi, bude na této obrazovce mapa s ukazatelem vaší přesné polohy. Když zapnete i funkci Běh po trase, bude v mapě vyznačená zvolená trasa.

Dynamika běhu

Obrazovka s parametry dynamiky běhu může zvlášť pokročilejším běžcům pomoct se zlepšením běžecké techniky, ale třeba i s prevencí zranění a přetížení. Informace o kadenci, délce kroku nebo vertikální oscilaci ale mohou být užitečné pro běžce všech úrovní a mohou jim pomoci běhat dál a rychleji.

Vyváženost doby kontaktu se zemí (DKZ)

Funkce, která sleduje dobu kontaktu se zemí pro každé chodidlo zvlášť a ukazuje, jestli využíváte obě nohy rovnoměrně. Hodnota je zobrazená vždy jako odchylka od 50 procent a šipka indikuje, která noha zůstává v kontaktu se zemí déle. Dlouhodobě nevyvážené hodnoty a výrazné odchylky mohou ukazovat na přetížení, únavu nebo dokonce zvýšenou možnost zranění. Nevyvážená doba kontaktu se zemí je naopak poměrně častá při běhu do kopce nebo z kopce a při silové nebo rychlostní přípravě.

Foto: Karel Holub

Doba kontaktu se zemí (DKZ)

Ukazatel doby kontaktu nohy se zemí při každém jednotlivém kroku. Hodnota je v milisekundách a souvisí s technikou běhu a zdatností běžce. Elitní běžci mívají hodnoty pod 200 ms a většina výkonnostních běžců se pohybuje pod 300 ms. Záleží samozřejmě i tempu běhu a terénu, ve kterém se běžec pohybuje.

Kadence

Kadence je užitečná, často využívaná a sledovaná metrika pro všechny výkonnostní kategorie běžců. Jedná se o počet kroků za minutu, kdy se počítají obě chodidla. Kadence je často diskutované téma a souvisí samozřejmě s rychlostí běhu, ale zřejmý je i vliv kadence na možnost běžeckých zranění. Jako ideální se obvykle uvádí kadence kolem 180 kroků za minutu. Kadence je mimo jiné závislá na výšce běžce, respektive délce dolních končetin, ale vliv na ní má i pohyblivost a rozsah pohybu v kloubech. Zaměření na kadenci může mít pozitivní vliv jako na prevenci běžeckých zranění, tak na rychlostní a vytrvalostní parametry běhu. Hlouběji jsme se věnovali tématu v článku níže:

O kadenci běhu s trenérem Mikou. Co o ní víme?

Dynamika běhu

Vertikální poměr

Vertikální poměr je hodně zajímavá metrika, která silně souvisí s efektivitou odrazu. Počítá se jako míra odrazu vydělená délkou kroku a počítá se v procentech. Zjednodušeně řečeno vyjadřuje kolik energie potřebujete na danou délku kroku a je zřejmé, že delší kroky s nižší spotřebou energie znamenají vyšší efektivitu běhu. Čím je tedy hodnota Vertikálního poměru nižší, tím je váš běh efektivnější.

Vertikální oscilace

Běh je hlavně pohybem vpřed, ale při každém odrazu se běžec pohybuje i směrem nahoru. Vertikální oscilace ukazuje právě hodnotu pohybu směrem nahoru. Měří se v centimetrech a její měření probíhá na úrovni trupu, tedy blízko běžcova těžiště. Obecně se považuje za efektivnější, když je hodnota vertikální oscilace nižší, protože běžec může využít více energie v odrazu pro pohyb vpřed. Hodnota vertikální oscilace je samozřejmě závislá i na tempu běhu a terénu, ve kterém se běžec pohybuje. Nižší hodnota vertikální oscilace může mít pozitivní vliv na namáhání pohybového aparátu, protože není potřeba tlumit dopady a může tak být dobrým ukazatelem prevence zranění z přetížení.

Foto: Karel Holub

Délka kroku

Délka kroku je jasná metrika, která přímo souvisí s efektivitou běhu, tempem, kadencí a dalšími faktory. S délkou kroku může běžec pracovat pro zlepšení rychlostních a vytrvalostních parametrů, ale může být také dobrým ukazatelem únavy nebo přetížení. Délku kroku je užitečné sledovat u kontrolních běhů a pokud je její hodnota výrazně odlišná od předchozích, analyzovat možné příčiny. Délka kroku vychází i i morfologie těla, rozsahů hybnosti končetin, svalové síly a dalších tělesných parametrů, které můžeme pozitivně ovlivnit vhodně vedeným tréninkem. díky měření pak můžeme ověřovat výsledky.

Další obrazovky

Některé obrazovky jsou zaměřené hlavně na závodění nebo výzvy a mohou tak skvěle zpestřit váš trénink a nebo být užitečným nástrojem při závodě. Obrazovky pro závodění na segmentu mohou rozbít stereotyp tréninků a přinést trochu soutěžní atmosféry do všedních výběhů. PacePro obrazovka je pak perfektní nástroj pro stanovení a sledování tempa v závodě a to včetně závodů v členitém terénu.

Virtual Partner

Do sady obrazovek pro běžecké aktivity si můžete přidat i obrazovku Virtual Partner, která vám může pomoct se sledováním tempa během tréninku nebo v závodě. Obrazovku přidáte z menu ‚nastavení datových polí‘ pro vybranou aktivitu a jednoduše nastavíte tempo, kterým má virtuální partner běžet. Nastavíte si ho v minutách na kilometr a na samotné obrazovce pak můžete sledovat, jestli je váš virtuální partner před vámi nebo za vámi a o kolik a také vaše průměrné tempo. Virtuální partner “běží” konstantním tempem a nebere v potaz členitost terénu a s tím související změny tempa.

Foto: Karel Holub

PacePro

PacePro je další skvělý pomocník pro plánování tréninků, závodů a rozvržení tempa pro dosažení vašich běžeckých cílů. PacePro funkce je dostupná pouze pro kompatibilní zařízení. Výhodou PacePro je možnost plánovat tempo pro zcela konkrétní trasu a zohlednit tak i členitost terénu, stoupání a klesání, ale také vaší závodní strategii a aktuální výkonnost. Samotné zobrazení PacePro na hodinkách pak obsahuje cílové tempo daného úseku, aktuální tempo úseku, průběh a zbývající vzdálenost v úseku a celkový čas před nebo za cílovým tempem. Běžec má tak velmi dobrý přehled o tom, jestli běží na plánovaný čas, nebo se od plánu odchyluje.

Závodění v segmentu

Závodění v segmentu je obrazovka, která není běžně zařazená do seznamu obrazovek pro aktivitu. Zařízení ji zobrazuje automaticky ve chvíli, kdy využíváte segmenty na Garmin Connect a nebo aplikaci Strava. Když se začnete přibližovat k segmentu, hodinky se na obrazovku závodění v segmentu přepnou. Když do segmentu vběhnete, bude vám ukazovat hodnoty jako jsou tempo v segmentu, doba v segmentu, zbývající vzdálenost segmentu a případně i to, jestli jste napřed nebo pozadu proti vašim předchozím pokusům nebo dokonce proti rekordu na daném segmentu.

Doplňková pole

Pokud vám nestačí předem nastavené obrazovky, můžete si nastavit svoje vlastní. K dispozici máte celou škálu datových polí, která naplno využívají schopnosti a senzory vašich hodinek a dokáží tak zobrazit metriky týkající se jak samotného běhu, tak třeba teplotu okolí nebo sílu GPS signálu. Pro trailový běh nebo běh po trase jsou pak mimořádně užitečná datová pole, která souvisí s navigací. A pro ty, co to myslí s tréninkem opravdu vážně, je tu měření výkonu, které dokáže vnést do tréninků i závodů skutečnou konzistenci měření.

Běžecký výkon

Měření výkonu bývalo tradiční doménou cyklistů a teď je dostupné i běžcům. Měření výkonu může běžcům výrazně pomoc s rozvržením tempa na dlouhé vzdálenosti a v členitém terénu. Průběžné sledování výkonu pomáhá běžcům určit, kolik energie jejich tělo spotřebovává a vyvarovat se tak přílišnému vyčerpání zdrojů energie na začátku závodu nebo v prvním stoupání.

Pro měření běžeckého výkonu je nutné z obchodu Connect IQ doinstalovat do hodinek aplikaci Running Power. Aplikaci je samozřejmě možné instalovat pouze do kompatibilních zařízení a pro její správnou funkci je dále nutné připojení některého z následujících příslušenství: HRM-Pro, HRM-Run, HRM-Tri nebo Running Dynamics Pod.

Výpočet hodnoty běžeckého výkonu probíhá z několika parametrů jako jsou například kinetický výkon, potenciální výkon, nebo výkon vertikální a horizontální oscilace, ale bere v potaz dokonce i sílu větru a odpor vzduchu. Do výpočtu jsou samozřejmě dosazeny i konstanty jako je například tělesná hmotnost nebo gravitační zrychlení.

Sledování hodnoty běžeckého výkonu může být pro řízení tréninku nebo rozvržení tempa závodu dokonce vhodnější, než sledování hodnoty srdečního tepu. Tyto dvě hodnoty spolu sice souvisí, ale výhodou měření běžeckého výkonu je fakt, že změny se projeví okamžitě, zatímco hodnota srdečního tepu mívá určité zpoždění. V členitém terénu nebo za větrného počasí je tak snazší držet se předepsané hodnoty výkonu než hlídání zony tepové frekvence.

Tempo

Přidat si můžete datová pole, která ukazují tempo vašeho běhu. Může jít o aktuální tempo, průměrné tempo, tempo úseku a nebo tempo předešlého úseku. Datová pole pro sledování tempa jsou vhodná pro plnění tréninkových pokynů a cílů v závodě.

Tepová frekvence

Datová pole pro sledování hodnot tepové frekvence si můžete nastavit pro zobrazení aktuální tepové frekvence (číselně a nebo graficky), průměrné tepové frekvence nebo zóny tepové frekvence. Sledovat můžete ale i zátěžové hodnoty vašeho tréninku jako jsou aerobní tréninkový efekt nebo anaerobní tréninkový efekt a to jak v číselné, tak grafické podobě. Užitečné je také zobrazení tepové frekvence jako procentuálního podílu maxima. Toto zobrazení pomáhá s rozložením zátěže při tréninku i v závodech. Další užitečnou funkcí pro plánování tréninků nebo sledování energetického výdeje v závodech je možnost zobrazení času, který jste strávili v jednotlivých zónách tepové frekvence.

Foto: Karel Holub

Teplota

Sledování teploty je poměrně specifická metrika, ale může se hodit zejména u dlouhých závodů a tréninků, kde může sloužit jako pomocník pro plánování hydratace nebo oblékání. Je důležité si uvědomit, že teplotní čidlo přímo v hodinkách je ovlivněné tělesnou teplotou a pro přesné měření vnější teploty je vhodné využít externí čidlo.

Převýšení

Údaje o převýšení a nadmořské výšce si můžete nastavit ke sledování například pro průměrné stoupání a nebo klesání, maximální sklon, aktuální nadmořskou výšku, celkově nastoupané metry, celkovou úroveň klesání a obdobné údaje pro jednotlivé úseky. Dále je možné zobrazit údaj o minimální a maximální nadmořské výšce, kterou jste zatím proběhli. Zajímavou metrikou může být i klouzavost, což je poměr uražené vzdálenosti ve vodorovném směru vůči změně převýšení.

Foto: Karel Holub

Kompas

Nejen pro orientační běžce může být zajímavé zobrazení kompasu. Ten si můžete zobrazit graficky jako výseč růžice kompasu s číselným údajem o směru nebo jen jako číselný údaj o směru bez růžice. Volit také můžete mezi údajem z interního kompasu v hodinkách nebo údajem získaným z GPS senzoru.

Navigační údaje

Zobrazení navigačních údajů samozřejmě využijete při běhu po předem nahrané trase a nebo při využití funkce navigace na konkrétní bod. Zobrazit si pak můžete údaje o zbývající vzdálenosti, odhadovanou celkovou vzdálenost, čas k cíli nebo čas k příštímu bodu. Dalším užitečným údajem může být ETA, který ukazuje odhad v kolik hodin dorazíte do cílového bodu. Jednoduše tak můžete dát vědět kamarádům nebo rodině, kdy vás můžou očekávat.

Zobrazit si také můžete odchylku kurzu, která vám ukáže vzdálenost doleva nebo doprava, o kterou jste se odchýlili z vaší cesty. Datové pole může zobrazit i vaší aktuální polohu v podobě souřadnic zeměpisné šířky a délky, což jsou údaje, které můžete využít například při přivolání pomoci, nebo pro zaznamenání zájmového bodu na vaší trase. Obdobně si můžete zobrazit i přesné souřadnice cílového bodu a sdílet jeho polohu s ostatními. Při pohybu v členitém a neznámém terénu může být velmi vhodný údaj o rychlosti přiblížení, který ukazuje, jakou rychlostí se blížíte k cílovému bodu a pomůže vám tak lépe plánovat další postup.

Svalové okysličení

Velmi specifické využití mají údaje o úrovni svalového okysličení. Zobrazit si můžete úroveň svalového okysličení v procentech nebo odhad celkové koncentrace hemoglobinu. Tyto údaje najdou své využití zejména při delších aktivitách ve vysoké nadmořské výšce.

Ostatní údaje

Mezi další užitečná datová pole můžeme zařadit například údaje o úrovni baterie, které si můžete zobrazit v procentech zbývající kapacity nebo jako počet hodin, které při současné úrovni spotřeby hodinky ještě vydrží pracovat. Datové pole může zobrazit i úroveň GPS signálu nebo časové údaje o východu a západu slunce. Při dlouhých aktivitách nebo při proměnlivém počasí možná využijete datové pole, které zobrazuje hodnotu atmosférického tlaku. A pokud si hlídáte spotřebu kalorií, můžete si nastavit zobrazení spotřebovaných kalorií během aktivity.

Vlastní obrazovka

Garmin vám dává dokonalou volnost zobrazit si na hodinkách takovou kombinaci datových polí, která vyhovuje právě vám a dané situaci. Můžete si vytvářet celé vlastní obrazovky, kde si vyberete rozložení datových polí a také údaje, které mají být v jednotlivých polích zobrazené. Snadno si přizpůsobíte pořadí a umístění důležitých informací. Můžete si dokonce volit i to, které informace budou mít větší prostor a budou na první pohled dobře vidět, a které budou trochu menší, protože je nevyužíváte tak často. Sestavení vlastní obrazovky můžete využít na zvláštní typy aktivit nebo mimořádné události jako jsou závody, kde chcete mít jistotu, že důležité informace vždycky najdete na jednom místě a přečtete je i ve stresu a vyčerpání.

23. 4. 2022 1 komentář
0 FacebookThreadsBlueskyEmail
Novější příspěvky
Starší příspěvky

Novinky na mail

Nové články z Rungo.cz na e-mail

E-mail odeslán. Zkontrolujte složku doručené pošty nebo složku pro Spam pro potvrzení odběru.

  • Facebook
  • Instagram

©2020 RUNGO.cz běží na Wordpressu pod dohledem Martiny


Nahoru
RUNGO.cz
  • Zdraví
  • Trénink
  • Vybavení
  • Začátečníci
  • Inspirace
  • O nás