88. stránka – RUNGO.cz

Hubnutí s hodinkami Garmin: Optimální spalování tuků a kalorické tabulky pod kontrolou

od Karolína Hornová 20. 1. 2021

Hubnutí. Pro úspěch jsou zásadní tři věci: motivace, pomocná ruka a hlavně začít. Ne „až někdy“, ale teď. Sportovní hodinky Garmin vás nenechají čekat, až si najdete dobrého trenéra nebo nutričního poradce – váš trénink zaznamenají okamžitě, poradí, jak spalovat správně a díky propojení s nutričními aplikacemi na nich můžete nechat i složité (a otravné) počítání kalorií. Pojďme se podívat, jak to funguje.

„Tepovka“: Zásadní údaj pro hubnutí

Důležitým ukazatelem při hubnutí je srdeční tep. Neplatí, že čím více budeme makat, tím efektivněji zhubneme – naopak, úspěch tkví v pravidelném, déle trvajícím tréninku o nižší intenzitě. Pro hubnutí jsou obecně ideální mírnější aktivity (rychlá chůze, jogging, jízda na kole), ale časem také náročnější aktivity, jejichž intenzitu můžeme v reálném čase přizpůsobovat tomu, jakou tepovou frekvenci (TF) nám ukazují hodinky. Výchozí hodnotou pro nás bude maximální tepová frekvence (MTF), kterou nám řeknou přímo naše „garminy“, ale přijít na ni můžeme i sami – jednoduchým vzorcem (220 – náš věk = MTF), který je orientační, nebo o přesněji zátěžovým testem.

Pro správné hubnutí je ideální pohybovat se v rozsahu tzv. vytrvalostní tepové frekvence, která se nachází mezi 60 – 75 % naší MTF a nastává při aktivitách, které jsme s to vykonávat delší dobu: Jsme při nich trošku zadýchaní, ale můžeme mluvit a nelapáme po dechu. Tehdy dochází k rozvoji vytrvalosti a zvýšení aerobní kapacity, což nám časem umožní získat kondici pro náročnější tréninky. Kromě toho se v této zóně nejefektivněji spalují tuky. Rychlá chůze, cyklistika, jogging jsou z tohoto důvodu ideální na začátek. Když se trošku vytrénujeme, dosáhneme optimální vytrvalostní TF i při běhu nebo třeba domácím aerobním cvičení na hudbu.

Hodinky poradí, kdy spalujeme správně

Při různých hodnotách tepové frekvence využívá tělo různé palivo: Při vyšší intenzitě organismus přepne na „turbo“, kdy už tuky jako pohonná hmota nestačí a tělo sáhne po rychleji dostupné energii – cukrech. Spalování cukrů pro hubnutí není vhodné – můžeme se jím rychle vysílit a navíc tělo po zátěži bude potřebovat energii zase doplnit a také si o ni řekne (dostaví se chuť na sacharidy, tedy na sladké), nezhubneme ani deko a navíc hrozí, že pak jídlem doplníme zbytečně moc kalorií. Co dělat, abychom do této fáze „nespadli“? Stačí mrknout na zápěstí, zda se držíme nad 60 % své MTF a tedy spalujeme tuky, nebo naopak nepřekračujeme 75 – 80 % MTF, kdy už tělo začne přecházet na spalování cukrů, které jsou rychlejším zdrojem okamžité energie.

Garmin má pro sledování tohoto faktoru ještě jednu přehlednou vychytávku: zóny tepové frekvence. Vytrvalostní zónu názorně zobrazuje modrou barvou. Pokud část tréninku jedete v zelené zóně (která už značí přechod do aerobního pásma), která ale nepřevažuje, je to také v pořádku. Může to být i tím, že se vám už zlepšila kondice a trošku jste přidali na intenzitě. Díky sledování hodnot můžeme kdykoli zvolnit, nebo si naopak dovolit trošku přidat a udržet aktivitu v optimálních „hubnoucích“ číslech. I pokud hubnete, nemusíte se občasného spalování cukrů bát (třeba při závodech, nebo když si budete chtít vyzkoušet své limity). Buďte ale připraveni: Doplňte sacharidy ze zdravých zdrojů předem, a pokud pocítíte potřebu i po tréninku, připravte si raději ovocnou tyčinku, než aby vás to pak lákalo vrhnout se na dort.

Přehled o kaloriích s Garmin Connect

A jsme u další služby, kterou Garmin (respektive jeho aplikace Connect) nabízí – možnost propojení s platformami MyFitness Pal nebo Kalorické tabulky. Díky tomu si můžeme výrazně usnadnit hlídání poměru příjmu a výdeje energie a právě také to, z čeho pocházejí přijaté kalorie. Aplikace nám pak poskytne ucelený obrázek o kvalitě našeho stravování a podle poměru příjmu a výdeje kalorií nám spočítá, zda jsme na dobré cestě za štíhlejší postavou.

Příjem kalorií: Synchronizace ukáže víc

Aplikace Kalorické tabulky a MyFitnessPal nám výrazně usnadní počítání přijatých kalorií. Ty bychom jinak museli počítat manuálně (zjistit si, jak je která potravina energeticky vydatná a vše si vážit a zapisovat do tabully a průběžně počítat). V obou případech pak stačí v aplikacích nastavit cíl (v tomto případě zhubnout a o kolik) a zaznamenávat zkonzumované porce nebo třeba snadno přidávat „svá jídla“, tedy navolené kombinace porcí, které si často dáváte. Bez synchronizase s Garmin Connect byste sem ale museli zadávat aktivitu, tedy spálené kalorie, ručně.

Díky synchronizaci ale Connect odešle veškerá data o vaší aktivitě do těchto aplikací, které pak automaticky začnou započítávat váš kalorický výdej. MyFitnessPal nebo Kalorické tabulky pak mohou podávat co nejpřesnější zpětnou vazbu a díky přehledným grafům si můžete hlídat nejen příjem y výdej kalorií, ale i skladbu živin pro hubnutí, která by měla zahrnovat 15-20 % bílkovin (množství lze navýšit při intenzivnějším tréninku), 50-55 % sacharidů a 20-25% tuků s minimem nezdravých nasycených mastných kyselin.

Výdej kalorií: Pouze aplikace nestačí

Jak vlastně všechny ty „chytré přístroje“ počítají kalorie? Když to zjednodušíme, tak spojí údaje o nás (váha, výška, věk, pohlaví a další) a informace o aktivitě (o každé aktivitě se plus mínus ví, kolik kalorií za hodinu jejím provozováním dokážeme spálit a sledováním tepové frekvence se tento odhad ještě zpřesní). Dále započítají dobu trvání aktivity a její délku (tedy kilometry a také naši rychlost při dané aktivitě). Pokud pro výpočet používáme jen některou ze sportovních aplikací, může být „kalorický výsledek“ poměrně dost zkreslený, protože chybí cenné údaje jako právě „tepovka“.

Mnohem přesnější odhad poskytnou sportovní hodinky či náramek – „garminy“ umějí velmi přesně zaznamenat i tepovou frekvenci při aktivitě a také nadmořskou výšku, což se hodí třeba při jízdě na kole z kopce nebo naopak do strmého stoupání, kde je poměr energetického výdeje velmi rozdílný. Hodinky navíc počítají i s tzv. bazálním metabolickým výdejem, tedy klidovým množstvím energie, kterou organismus v klidovém stavu vydá na „pohon“ životně důležitých orgánů a tělesných funkcí. Do synchronizované „kalorické“ aplikace pak odešlou velmi přesná data, díky kterým bude vaše cesta k cíli jasnější a jednodušší.

Motivace k pohybu

Investice do kvalitních sportovních hodinek nebo náramku se vyplatí. Pokud vám bude produkt líbit i vizuálně a bude pohodlný, nic vám nebude bránit ho nosit denně na ruce. V takovém případě vám aplikace nejenže přinese mnohem přesnější informace, než když přístroj nasadíte na zápěstí pouze na sportovní aktivitu, ale také získá mnohem větší potenciál vás motivovat k dalšímu pohybu. Zde jsou důvody, proč do svého hubnutí hodinky Garmin zapojit.

Plnění cílů. Denní, týdenní, minuty aktivity, shozená kila, spálené kalorie. Záleží, které cíle jsou pro vás zásadní, nebo které vám třeba doporučil sledovat váš nutriční poradce. Díky hodinkám můžete svou cestu k cíli přesně sledovat a dostanete také pravidelné pobídky, že už je čas na pohyb. Vše se počítá, i cesta do obchodu, vyšlé schody nebo desetiminutové ranní cvičení.

Lepší přehled. Můžete monitorovat, kolik kalorií spálíte při běžných aktivitách a můžete jejich výběr lépe přizpůsobit svému cíli – třeba zvolíte schody místo výtahu nebo půjdete z práce domů oklikou přes kopec a příště třeba navíc přidáte do kroku. Pro zajímavost – půlhodinovou chůzí rychlostí 2 km/h po rovině spálíme 60 kcal, v kopcovitém terénu 70 kcal a zvýšíme-li rychlost chůze na 3 km/h, tak to bude už 100 kcal.

Počet kroků. Experti se shodli na čísle 10 000. Tolik kroků bychom měli denně nachodit. Odpovídá to zhruba 6,5 až 7 km, což není málo. Počítají se ale i kroky doma, v práci, cestou k autu nebo na tramvaj. Pokud budete hodinky nosit pravidelně, uvidíte, že se takové množství nachodit dá. A co když k večeru zjistíte, že vám do pochvaly od vašich hodinek ještě tisícovka zbývá? Stačí malá procházka kolem bloku a je to „doma“!

Motivace. Každý máme v sobě kus dítěte a mánie sbírání Garmin odznáčků napříč sportovci a aktivními lidmi to jen dokazuje. Jeden by neřekl, jaká to může být motivace. Stačí splnit stanovený počet kroků, kilometrů či nacvičených hodin či speciální výzvu a máte ho. Nejde ale jen o sbírání „bobříků“, Garmin to má promyšlené: Odznaky jsou spojené s aktivitami, výzvami, ale i odpočinkem (třeba odznak za 8 hodin spánku), svátkem (třeba za aktivitu o vánocích nebo cvičení v páru na Valentýna) či počasím (za aktivitu pod nulou) a můžete se díky nim i skvěle „hecovat“ se svými přáteli.

Výzvy. Jsou další motivační složkou a aplikaci Garmin Connect jich je bezpočet – některé jsou přímo šité vám na míru, v jiných se můžete předhánět s ostatními. Můžete si jednoduše přidat své přátele, kteří aplikaci také používají, a hubnout třeba společně s kamarádkou nebo ve skupině. Navíc zde můžete vytvořit i vlastní výzvu, do které se přidají ostatní, takže můžete pálit kalorie společně i na dálku.

Možná jste si na začátku říkali něco ve smyslu: „A k čemu mi budou takové sportovní hodinky, když vlastně žádný sportovec nejsem a možná ani nehodlám být.“ Definice slova „sportovec“ je velmi široká. A značky jako Garmin nedělají rozdíly – jsou tu pro ty, kteří se chtějí hýbat, vidět na vlastní oči statistiku svého zlepšení „od nuly“, ale i pro vrcholové sportovce, kteří úplně posouvají své osobní rekordy. Princip je ale vlastně pořád stejný: Nejde o závodění s ostatními ani sami se sebou, ale o to, dopřát si co možná nejlepšího pomocníka v měření, sledovat statistiky a mít radost z každého pokroku. A také mít někoho (v tomto případě něco), co nás pomůže dovést k vysněnému cíli.

20. 1. 2021 0 komentáře

Inspirace Psychika Rozhovory Zdraví

Příroda je skvělý lék na dnešní dobu, říká Simona Zábržová, která sama prošla vyhořením

od Marek Odstrčilík 19. 1. 2021

autor Marek Odstrčilík

Sálá z ní pozitivní energie a vyrovnanost, ale nedejte se zmást, i Simona Zábržová, šéfka startupu Soulmio, programu komplexní péče o psychické zdraví, měla v životě chvíle, kdy nevěděla co dál. V rozhovoru mluví o tom, jak být pozitivní i v dnešní době špatných zpráv a jistot v nedohlednu.

Co je podle tebe v současné době pro lidi z psychického hlediska nejnáročnější?
V souvislosti s aktuální situací plnou nejistot se z mého pohledu společnost jako celek trápí pocity frustrace, bezmoci, vzteku nebo samoty. Jsme už unavení z nekončícího proudu negativních zpráv, člověk se v informacích začíná ztrácet, a přitom se neustále snaží najít pomyslný pocit jistoty a bezpečí, který opakovaně nepřichází.

Je to ale samozřejmě individuální. Člověk, který má za sebou složité životní situace, umí lépe reagovat a přijímat situace tak, jak přicházejí. Hledá sám od sebe vlastní cesty ke svému klidu a žije vědomě svůj život. Proto snáší celou situaci výrazně lépe. Naopak člověk, který se automaticky staví do pasivní role oběti, může zažívat nejrůznější symptomy depresivních stavů.

Podle mě nám pandemie mimo jiné ukázala skutečný stav naší společnosti. Prověřila naše hodnoty, rodinné, partnerské i pracovní vztahy, ale i náš vztah k sobě samému.

Jsou nějaké způsoby, metody, jak se nejlépe se situací těchto dní vypořádat? Co pro sebe můžeme dělat, aby nám z toho “nehráblo”?
Doporučuji vyhledávat momenty a být co nejčastěji v situacích, které nás pozitivně ovlivňují. Které nám dodávají sílu a energii. Bez ohledu na to, co se děje venku, si žít svůj vnitřní svět, kde si můžeme my sami vytvořit svou harmonii a klid.

Pomoct může psychoterapie, meditace, jóga, sport či jakákoliv jiná tvořivá aktivita, která nás tzv. „pohladí po duši“. Velmi důležité je neztrácet víru v lepší zítřky, mít denní režim a mít se neustále na co těšit. Důležitý je pobyt v přírodě, dlouhé procházky lesem jsou třeba pro mě nenahraditelné. Pomáhá i konkrétní vize naší nejbližší budoucnosti.

Ale jak mít vize, když nikdo neví, kdy to skončí a popravdě i následný návrat k “normálu” nebude přece lehký?
To je sice pravda, ale komu/čemu pomůžu, když si tam dopředu budu dávat všechny možné černé scénáře a strachy? Aktuálně není jisté nic, proto nemáme jistoty a když mozek nemá pomyslnou jistotu, začne panikařit. Klíčem je tedy vizualizace pozitivních událostí. Představovat si to, co není závislé na dění tam venku, které nemůžeme ovlivnit. To z čeho máme upřímnou radost my sami a můžeme to přímo ovlivnit nebo rozvíjet. Navíc zastávám názor, že 98 procent strachů, které máme v hlavě, se nikdy nenaplní.

V neposlední řadě je potřeba začít si vážit i malých věcí a uvědomovat si vděčnost za ně. Například být vděčný za to, že jsem zdravý, těšit se na víkendovou procházku, těšit se z toho, že jsem dnes uvařil výborný oběd, pochválit se za nějakou nečekaně povedenou věc, ocenit svého partnera, atd. Každý den najděte alespoň jednu věc, za kterou jste vděční. I kdyby to měl být jen sám život, který ač nemusí být stále pozitivní, je dar.

Myslíš, že je i řešením omezit sledování zpráv, které se na nás hrnou ze všech stran?
Ano. Není to lék na všechno, ale omezit denní příliv negativních zpráv na minimum nikomu neublíží, naopak. Naší psychice také nepomáhá příliš volného času stráveného na sociálních sítích, kde se často situace detailně probírá.

Nepomůžete si ani tím, že se budete snažit na sílu prosadit svůj názor v kolektivu, kde převládají názory opačné. Například v kruhu přátel nebo v rodině. Naučte se respektovat, že dotyčná osoba v dané chvíli dělá vždy maximum toho, co v danou chvíli dělat může. Pokud je vaše pomyslné maximum jinde, je potřeba netlačit silou, ale s respektem přijmout, že náš protějšek to má jinak. Obhajování, vysvětlování, hádky a neshody jsou zbytečně vysilující.

Ty sama jsi dvakrát vyhořela. Co se přihodilo a jakým způsobem jsi se z toho vyhrabala?
Byl to důsledek dlouhodobě potlačovaného pracovního stresu, který vedl k naprostému fyzickému a psychickému vyčerpání. Nic mě nebavilo, neviděla jsem smysl života v ničem a cítila jsem se úplně prázdná a osamocená. Každý den jsem vstala a neměla energii na nic. Nejvíc frustrující pocit byl, že se to pár týdnů nelepšilo. Myslela jsem si, že už nikdy nebudu mít zpět svou pověstnou energii. A tak se z toho stal začarovaný kruh. Tlak sama na sebe, vytvářel protitlak.

Na syndrom vyhoření je nejlepší odpočinek a psychoterapie. Sama jsem tento stav dlouho podceňovala, přestože varovné signály minimálně půl roku přicházely v různých podobách. Z původních občasných úzkostí se staly potom výrazně horší stavy. Pomohla mi kombinace psychoterapeuta a transformačního průvodce. Chodila jsem k terapeutovi dvakrát měsíčně. K tomu jsem se denně věnovala sama sobě, odpočívala, četla, meditovala, chodila na procházky a snažila se pustit obavy o budoucnost. Odjela jsem tenkrát na pětidenní kurz léčení vztahu sama se sebou. Ten mi hodně pomohl se zpracováním těchto těžkých energií a negativních pocitů.

Celá tahle zkušenost mi ukázala, jak důležité je žít v přítomnosti a nesnažit se plnit očekávání ostatních. Naučila jsem se, že je důležité, co chce moje srdce, nikoliv to, co ode mě očekává okolí. Pomohlo mi také odpuštění. Odpustit sama sobě, že jsem se do takového stavu dostala, odpustit lidem, kteří mi ublížili. Díky tomu jsem získala po několika měsících zpátky rovnováhu a časem se vrátila i energie.

Myslím, že se mi to stalo dvakrát, protože poprvé jsem se dostatečně nepoučila. Až po druhé jsem pochopila, že když svůj výkonnostní život skutečně nezměním a nedám sama sebe a svou rovnováhu na první místo, klidně se to stane potřetí.

To je určitě dobrá cesta, ale spousta lidí ti řekne, že na to prostě v jejich životě není prostor, nemají čas, že řešit jen sám sebe je velký luxus. Co s tím?
Pokud nemám čas sama na sebe, nemám srovnanou vlastní sebehodnotu a tam je potřeba začít. Ne u výmluv, proč čas nemám, ale u hledání cesty, jak ho mohu pro sebe reálně získat. Pro své já, které má svoje individuální potřeby.

Byli jsme vychováni, abychom se dívali na svět očima druhých. Skutečný klid a štěstí je ale v nás samotných. My sami určujeme na co máme a nemáme čas. Všichni máme času stejně. Deset minut denně na protáhnutí, meditaci, prodýchání se, vizualizaci nebo jen tak uvědomění si vděčnosti za všechno, co životě mám. Čas má každý, kdo ho mít chce. Kdo ne, stráví těch deset minut výmluvami, proč ho nemá.

Může se zdát, že vás pár minut denně nespasí, ale jen si představte tu příjemnou chvilku, kdy nemusíte plnit očekávání ostatních, nemusíte mít žádný strach, necítíte žádný tlak ani nemusíte nic řešit. Prostě se jen uvolníte a jste. Věřte, že i těchto pár minut denně jen pro sebe dokáže posílit vaši vnitřní rovnováhu.

S jakými problémy se na tvůj startup Soulmio lidé nejčastěji obrací?
Věnujeme se firemní psychologii, well-beingu, psychologické prevenci a mentálnímu rozvoji osobnosti. Zrovna teď se ve firmách řeší jak celou oblast well-beingu a mentální zdraví zaměstnanců správně uchopit. Firmy se na nás obrací s prosbou na vytvoření celého preventivního programu, kterému říkáme mental wellness.

Dále pro firmy zajišťujeme odborné webináře, psychologickou poradnu a psychodiagnostiku. Spolupracujeme s třiceti odborníky, kteří řeší pro firmy nejčastěji témata jako je psychohygiena, psychická odolnost, jak pomoci kolegovi v krizi, jak si udržet pozitivní myšlení, jak pracovat s energií. Velký zájem je o témata jako jsou práce s emocemi, umění sebereflexe, jak se lépe vyznat ve svých pocitech, prevence syndromu vyhoření, sebeřízení nebo třeba jak využít naplno svůj potenciál.

Co mě netěší, je rozšiřující se problém se závislostmi. Setkáváme se často nejen s workoholismem, alkoholismem, gamblingem nebo drogovým závislostmi, ale významně narůstají i závislosti na sociálních sítích, mobilních telefonech, hraní online her, závislost na online nakupování nebo na pornu.

Co pozoruji jako poměrně nové téma je poptávka po tom, jak žít vědomý život, mít zdravější vztahy a najít dlouhodobou rovnováhu bez ohledu na to, co se děje venku. Vnímám, že se lidé obecně začínají více zajímat o to, jak být, než o to, co mít. Což je z hlediska duševní pohody určitě krok správným směrem.

Téma Vědomého života řešíme ve spolupráci se špičkovým psychologem Petrem Pacherem, kde “učíme” jak tohoto osvobozujícího životního postoje docílit. Petr vidí smysl ve vzdělávání lidí pomocí výcviku, kterým si zafixují nové znalosti a dovednosti tak, aby je používali v praxi a přinášely jim žádoucí výsledky. V Soulmio část tohoto programu nabízíme přímo do firem.

Simona Zábržová se pohybuje v byznysu více než 15 let. Nápad na startup v oblasti psychického zdraví vznikl v roce 2016, kdy se Simona poprvé setkala s vyhořením a sama si prošla stovkami terapeutických hodin a sezení. V roce 2019 dotáhla myšlenku programu Soulmio pro firmy. V květnu 2020 ve spolupráci s odborníky uvedla na trh unikátní komplexní program péče o duševní zdraví, prevenci vyhoření a mentální rozvoje osobnosti. V srpnu 2020 bylo Soulmio organizací Medical Startups zařazeno mezi 73 mental health startupů na světě, které stojí za to sledovat.

19. 1. 2021 0 komentáře

Běžecký trénink Trénink

Téma: Za jak dlouho ztratím fyzickou kondici. Potěšíme i zarmoutíme

od Vít Kněžínek 16. 1. 2021

autor Vít Kněžínek

Tma, ledovka a především pořádná zima. Důvodů, proč zůstat doma v teple bychom v těchto dnech našli obrovské množství. I proto už vás možná napadla otázka: “Jak rychle začnu ztrácet svojí fyzičku?” Odpověď na ni naleznete v dnešním článku.

Může to být lenost, pracovní vytížení, špatné počasí, nebo zranění. Některé okolnosti je možné ovlivnit, jiné ne. Dříve nebo později se ale každý běžec dostane do situace, kdy svůj trénink na nějaký čas přeruší.

Dobrou zprávou je, že si v žádném případě nemusíte rvát vlasy kvůli jednodennímu výpadku. U většiny sportovců platí, že k začátku poklesu fyzické kondice dochází po 7 až 14 dnech bez tréninku.

Následující řádky pak potěší dlouholeté běžce a naopak způsobí bolest hlavy všem začátečníkům. Čím vyšší je totiž vaše běžecká výkonnost a čím delší tréninková historie, tím pomalejší a pozvolnější bude ztráta fyzické kondice. U běžců začátečníků se výpadek projeví rychleji a s větší intenzitou.

Po jednom až dvou týdnech bez běhání se pomalu začne snižovat výkonnost, kterou jste nabrali za poslední týdny a měsíce. Abyste začali klesat pod svůj dlouholetý průměr, tak by takový výpadek musel trvat mnohonásobně delší dobu.

Obzvlášť v běžeckých začátcích je proto velmi důležité vytrvat. Není důležité trénovat o sto šest každý den a nakládat si co tělo snese. Mnohem důležitější je konzistence a vyvarování se delších výpadků. Tento přístup vám zajistí mnohem rychlejší a snadno udržitelný růst výkonnosti, než když budete každé dva měsíce začínat znovu a znovu.

Kondice strukturální

Kromě “klasické” fyzické kondice existuje i kondice strukturální, neboli schopnost vašeho těla snášet zátěž, které je při běhu vystaveno. Tato strukturální kondice má zásadní vliv na prevenci a odolnost vůči zranění.

Tato odolnost se ale bohužel ztrácí mnohem rychleji, než fyzická kondice. Po jakékoliv pauze si proto dávejte pozor na to, abyste nezačali příliš rychle. Snažit se dohnat výpadek intenzivnějším trénováním není v žádném případě dobrý nápad. První běh po pauze bude skvělý, přece jenom, tělo je odpočaté a nabuzené. Už po pár dnech se ale mohou začít ozývat menší či větší bolístky a pokud je budete ignorovat, pak se mohou změnit v nepříjemná a vleklá zranění jako je plantární fascitida, nebo ITBS.

Obzvlášť v zimních měsících si na toto dávejte pozor, protože nízké teploty znatelně ovlivňují funkci šlach a svalů a způsobit si zranění je mnohem jednodušší, než při běhání v létě.

16. 1. 2021 0 komentáře

Cyklistika Trénink

Tyhle drsné výzvy z tebe udělají cyklistického hrdinu. Vyjezdit si můžete bidon

od Karolína Hornová 14. 1. 2021

autor Karolína Hornová

Tacx je nejen předním výrobcem cyklistických trenažérů, ale také lídrem v posunu virtuální cyklistiky na úroveň skutečně vrcholového sportu. Kromě závodů pro profíky pořádá výzvy pro hobby jezdce, díky kterým se z „takového toho domácího šlapání“ stává možnost, jak překonat sám sebe, podívat se na světoznámé trasy a získat unikátní trofej v podobě stylového bidonu.

Schválně, zvedněte ruku všichni, kteří jste vždycky dojeli všechny jízdy na cyklotrenažéru až do konce – zvlášť třeba v okamžiku, kdy z kuchyně začala vonět večeře. Odstoupit ze závodu nebo tréninku na trenažéru je celkem jednoduché, prostě najednou zmizíte a nikdo vás neuvidí to „potupně“ otáčet a sjíždět dolů. Navíc vlastně o tolik nepřijdete – výsledkové tabulky za chvíli zapadnou v kyberprostoru a i kdyby na tom kopci člověk prodřel tretry, pohár nebo něco na památku si stejně nevyjede…pokud ovšem nemá chytrý trenažér a aplikaci Tacx, která umožňuje sbírání skutečných, hmatatelných trofejí. A to ovšem úplně mění situaci!

Virtuální výzva, reálné trofeje

To bylo jen na ukázku, možná jsme někomu trošku sáhli do svědomí a teď už dost poraženeckých argumentů. Trenažér není žádné šolíchání. Trenažér je sport, a pokud můžeme za něco poděkovat koronaviru, tak právě za to, jak pohnul s virtuálním sportováním na špičkové úrovni. To sebou kromě příslovečného dobrého pocitu přineslo i plnění snů (třeba zajet si závod společně s legendami současné cyklistiky). I virtuální realita může zprostředkovat skutečné zážitky (a odměny).

Díky aplikaci a trenažérům Tacx přestávají být trofeje výsadou profíků a účastníků závodů s pevným startem: Získat je může každý, kdo se doma rozhodne zvednout z gauče a skutečně se někam posunout. Splněním výzvy Tacx Indoor Cycling Challenge nezískáte jen virtuální odznáček, ale i naprosto reálnou cenu – cyklistickou láhev s grafickým motivem získaného odznaku, kterou pak může hrdě vozit v košíku na svém kole, nebo si ji třeba vystavit na poličku mezi další trofeje.

Vyberte si svou výzvu a překonejte sami sebe

Je to výzva. Takže nemusíte být v cíli první a vypustit na trenažéru duši. A i když budete závodit „jen“ sami se sebou a svou vůlí, není to žádná brnkačka a odměnou není žádná cena útěchy ani poplácání po rameni za to, že jste se po měsíci vydrápali na kolo a ujeli deset kilometrů. Je to výzva, v níž jde především o ten pocit, že jste se opravdu „hecli“, že jste vystoupili ze své komfortní zóny a máte být na co hrdí, že jste zapracovali na své kondici a zdraví i v období, kdy počasí kazí většinu venkovních tréninků a navíc nemáte možnost nebo příležitost cestovat za cyklistikou třeba do Dolomit.

Tím, že nejde o závod nebo poměřování s ostatními, je ale Tacx Indoor Cycling Challenge výzvou téměř pro všechny. Žádné „a já stejně nevyhraju, tak co bych se snažil“. Podmínkou je vlastnit cyklistický trenažér Tacx a mít staženou aplikaci Tacx s placeným účtem Premium. Pak už si stačí na webu tacx.com/challenges vybrat „tu svoji“, pořádně si přečíst její podmínky a splnit je v daném časovém rozmezí. Připravte se ale na pořádnou makačku.

Ve výzvách Tacx Indoor Cycling Challenge se najde každý – ať už jste milovníci „staré dámy“, nebo si chcete připomenout božská panoramata Dolomit či malebné scenérie Provence, Tacx vám dá příležitost si máknout ve vašem oblíbeném prostředí. A možná si raději vyberte v práci volno, protože časové limity výzev jsou docela drsné…

Hra o čas

Provence. Zní to až idylicky, ale pomalá, romantická projížďka levandulovým polem to nebude. Prosvištíte údolím Rhôny, vystoupáte do horské vesnice Montbrun-les-Bains a pokocháte se vinicemi a rozkvetlými poli. Chybět samozřejmě nebude zlatý hřeb v podobě Mt. Ventoux, kterou během výzvy budete muset zdolat hned dvakrát – jednou z vesnice Bédoin a v další etapě i po náročnější trase z Malaucéne. Celkem sedm vybraných videí s celkovou délkou tratí přes 270 km a se 6500 výškovými metry musíte pro získání láhve zdolat během šesti po sobě jdoucích dnů.

Yellow Jersey Challenge. Název napovídá, že půjde o vybrané chuťovky ze „staré dámy“. Konkrétně je to devět etap o celkem 261,5 km, zahrnujících ty nejvýživnější kopce slavné Tour, včetně legendární Col du Tourmalet, zrádný Col d’Izoard nebo Col du Galibier nebo nekonečný výjezd do Val Thorens. Tady už to bude chtít opravdu dostatek volného času, elánu, energetických tyčinek a mnoho šálků café: Všechno to musíte zvládnout v pěti dnech (samozřejmě po sobě jdoucích, takže s volným dnem nepočítejte).

I když některé výzvy vypadají na první pohled jednoduše, nenechte se zmást – příjemných 135 km po Yorkshiru je vyváženo 2 800 výškovými metry s převýšením 25,9 %. Všechna čtyři videa navíc musíte zajet v průběhu 24 hodin. Na své si přijdou třeba i milovníci dlažebních kostek, na které ve výzvě Cobbles čekají pověstné Flandry nebo švýcarské pasy Grimsel a Gotthard. Především na majitele trenažéru Tacx NEO 2T se simulací terénu bude čekat autentický zážitek… To je jen malá ochutnávka, Tacx toho pro vás připravil mnohem víc.

A vítězem se stává…

Pokud výzvu úspěšně absolvujete, stáváte se „Tacx Hero“ a čeká vás zápis do výsledkové tabulky „hrdinů“, kterou najdete přímo pod popisem každé výzvy. Jsou tu sice zobrazené cílové časy, ale nehraje se tu na rychlost. První v tabulce nejsou ti, kteří výzvu zvládli v nejkratším čase, ale ti, kteří ji podstoupili jako první. Takže malý trik: Pokud chcete, aby se vaše jméno v listině skvělo hned na první stránce, číhejte na vypsání nové výzvy a skočte po ní, dokud vás nikdo nepředběhne.

Druhou odměnou je již zmíněná cyklistická láhev v barvách výzvy s vyobrazením konkrétního získaného odznaku. Pro cyklisty s lehkou obsesí se tedy samozřejmě nabízí volit výzvy podle toho, aby láhev ladila s barvou rámu jejich kola nebo oblečení. Bidon k výherci připutuje poštou, ale pozor, nepřijde automaticky. Na stránce konkrétní zdolané výzvy musíte vyplnit své nacionále a doručovací adresu. Pak už stačí jen počkat a během tří až pěti dnů je unikátní láhev vaše. Už máte tu svoji? Hecněte se, ať si na jaře můžete při některé z reálných vyjížděk přiťuknout s ostatními „Tacx Heroes“!

14. 1. 2021 0 komentáře

Nezařazené

Dejte svoje zuby do formy. Jděte na to zubní pastou s kofeinem, meduňkou nebo černým uhlím

od Marek Odstrčilík 13. 1. 2021

autor Marek Odstrčilík

KOMERČNÍ SDĚLENÍ Přírodní zubní pasty jsou hitem pro své bylinné a ovocné extrakty z přírody, pocit svěžesti v ústech a často také šetrně dokáží zuby vybělit o několik odstínů. Zubní pasty SPLAT pomáhají přírodní cestou odstraňovat pigmentace.

Všechny pasty obsahují přírodní enzymy, které napomáhají efektu zářivých zubů a dodávají pastám specifickou chuť. Některé z nich mají i řadu dalších pozitivních účinků. Mimo to si můžete vybrat z pestré škály přírodních složek podle vaší nejoblíbenější příchutě.

Výrobky neobsahují agresivní bělicí složky, SLES, parabeny, triklosan, chlorhexidin, sacharin ani syntetická barviva. Představujeme čtyři pasty, které jsou bestsellery naší speciální řady.

SPLAT COFFEE OUT: Kofein a esenciální oleje

Pokud jste milovníci kávy, červeného vína nebo černého čaje tato pasta je
určena právě vám. Specialista mezi přírodními pastami k domácímu bělení
zubů je SPLAT COFFEE OUT s vysokým obsahem fluoridu, přírodními bělícími enzymy, kofeinem a esenciálními oleji pro efektivní odstranění skvrn od čaje a kávy. U této pasty je zaručený viditelný bělicí efekt až o dva odstíny. Kofein, pozvedá náladu a hořčík se postará o mineralizaci skloviny. Jestli si tedy alespoň jeden šálek čaje či kávy denně dáte, toto je přirozená
ochrana proti nežádoucí pigmentaci vašich zubů.

SPLAT STRESS OFF: Meduňka a grep

Přírodní zubní pasta SPLAT STRESS OFF má uklidňující a relaxační
účinek, obnovuje přirozenou harmonii v ústech. Obsahuje léčivé
esenciální oleje z meduňky, kozlíku lékařského, máty, anýzu a
grapefruitu a má i protizánětlivé účinky, které působí blahodárně na dásně.
Enzym z ananasu jemně rozpouští plak. Obsahuje také přírodní složku remineralizaci zubů hydroxyapatit vápenatý, který je navíc obohacený o minerály vápníku, hořčíku a zinku. Neobsahuje fluorid a z 99% přírodní.

SPLAT BLACKWOOD: Aktivní černé uhlí

Má velmi speciální výraznou bylinkovou chuť a viditelný bělicí účinek. Sytě
černá zubní pasta BLACKWOOD dokáže z ústní dutiny odstranit toxiny a
absorbovat zápach. Pomáhá také při odstraňování pigmentových skvrn na
zubech a díky obsahu extraktu z jalovcových bobulí má vysoký protizánětlivý a antibakteriální účinek. Nejlepšího bělicího efektu docílíte,
pokud pastu používáte minimálně 3 týdny dvakrát denně. Doporučujeme také pastu střídat s jinými našimi přírodními výrobky. Tato pasta neobsahuje fluorid.

SPLAT EXPRESS: Mátová pěna

Spěcháte a nemáte možnost si vyčistit zuby, ani po ruce žvýkačku?
Ideální řešení pro vás bude unikátní čisticí mátová pěna, která je určena pro všechny, kteří žijí aktivně, oceňují úsporu času a hledají okamžitý efekt svěžesti v ústech. Oceníte ji na cestách, v autě, ve škole nebo kdykoliv nemáte po ruce zubní kartáček. Pěna čistí zubní sklovinu, která je po použití hladká, zabraňuje tvorbě zubního plaku o 96%, chrání zuby a dásně a zanechává dech na dlouhou dobu svěží. Stabilizuje hladinu pH až na čtyři hodiny. Čisticí pěna může být používána kdykoliv běheme dne, i s zubním kartáčkem místo pasty. Neobsahuje fluorid.

13. 1. 2021 0 komentáře

Běžecký trénink Trénink Začátečníci

Makačka, která vás posune dál. Využijte bílé nadílky jako silovou přípravu na další sezónu

od Magdaléna Ondrášová 12. 1. 2021

autor Magdaléna Ondrášová

Bílé nadělení, které se na nás sype, je skvělou příležitostí, jak posílit nohy. Věřte mi, vycházím z vlastní zkušenosti. Že tomu tak je, vás nemusím ani dlouze přesvědčovat, zjistíte to sami už po několika minutách běhu.

Jistě si vybavíte pocit, jaké to je kráčet v sypkém písku u moře nebo běhat při beach volejbalu. Nejen došlapem, ale každým odrazem se propadnete o několik centimetrů vzad, což je vyčerpávající. A podobný efekt čekejte i ve sněhu.

Zásady tréninku ve sněhu

Běh v čerstvém bílém sněhu patří mezi moje radosti. Krásně to křupe a bílo kolem nabíjí. Přináším tipy, které mohou obzvlášť začátečníkům přijít vhod.

Tempo: řiďte se vlastním pocitem nebo tepovkou, nikoliv tempem. Neuzpůsobíte-li běh námaze, velmi rychle se vyčerpáte.

Vzdálenost: neřiďte se uběhnutými kilometry ale časem tréninkem stráveným. V hlubokém sněhu poběžíte při stejné námaze pomaleji, než po pevném povrchu. Z toho důvodu si i vyberte kratší okruh.

Styl: je stabilnější došlapovat větší plochou, která se vzorkem podešve zakousne do podkladu, než patou (ostatně tvrdé došlapování přes patu není vítané nikdy). Zkraťte krok a došlapujte pod těžiště. Pokud při odrazu příliš podhrabujete (přestože máte trailové boty), zkuste se méně odrážet přes špičku a více od celého chodidla.

Tipy tréninku

Pokud máte děti, jistě se postarají o trénink „výběhy kopců se zátěží na bobech“. Bezdětní si mohou naordinovat kopečky tak, jak jsou zvyklí i jindy. Pokud vyjedete kvůli běhu za humna, nezapomeňte, že běžkařům se nikdy neběhá ve stopě a na sjezdovkách můžete využít jen jejich okraj, na některé sjezdovky je úplně chodcům vstup zakázán.

Já osobně se kopečky ale v čerstvém sněhu netrápím. Už tak je běh v sypkém povrchu namáhavý. Nohy bez pevného podkladu jsou daleko více namáhané a proberete k životu šlachy a svaly, které jindy tolik nezapojujete. Noha se musí vypořádat s nerovnostmi a zpevněním do všech stran. Proto pozor, ať to napoprvé moc nepřeženete.

Bez čeho se neobejdete

Kromě oblečení do zimy je více než vhodné použít k běhu ve sněhu trailovou obuv, která se umí zakousnout do měkkého povrchu. Kromě toho skýtá větší ochranu pro kotníky, je pevnější a lépe se tak vyhnete podvrtnutí, podklouznutí a pádu.

Aby vám nepromrzaly nohy, doporučuji přečíst si článek Vítka Kněžínka o neoprenových ponožkách, návlecích a botách s membránou.

12. 1. 2021 0 komentáře

Bolest kolene Pohyb Posilování Trénink Zdraví

Šikmé břišní svaly: funkční základ nejen pro záda, ale třeba i pro koleno

od Kateřina Honová 11. 1. 2021

autor Kateřina Honová

„Pekáč buchet“ bychom rádi na svém břiše pekli. Ale na šikmé břišní svaly bychom neměli zapomínat. Jedná se o překvapivě nefunkční místo u spousty sportovců. Dosud poslední profesionál tuto nedostatečnost demonstroval v ordinaci před pár dny a mám ho tudíž v čerstvé paměti. Pojďte se pomocí článku otestovat a případně si zacvičit.

Šikmé břišní svaly jsou skupina, která by se měla koordinovaně zapojovat do řízené rotace páteře a trupu a jistit dobré vzájemné postavení obratlů bez „ždímání“ plotének. Povrchová část je viditelná pod kůží a tvoří ji šikmý břišní sval vnější. Pod ním je vnitřní šikmý sval břišní, který je součástí tzv. hlubokého stabilizačního systému páteře (předpokládám, že pouze minimum lidí na světě s připojením k internetu a zájmem o sport o tomto pojmu nikdy neslyšelo). Mimo ochrany plotének má tato funkce další benefit – snižuje riziko vzniku bodavé bolesti v boku, tolik nemilé komplikace příjemného tréninku. Kvalitní stabilizace středu těla pak umožňuje správnou funkci vzdálených segmentů, což je jeden z důvodů, proč když dorazíte k fyzioterapeutovi s přáním řešit bolest kolen, bude vám koukat (mimo jiné) i na břicho.

Teorie bylo dost, pojďme si otestovat, jak na tom s funkcí šikmých břišních svalů jste a co můžete případně udělat pro to, aby to bylo lepší. A na šikmé zkracovačky prosím rovnou zapomeňte.

Test a následné posilování by mělo respektovat a vycházet z fyziologického pohybu. Myslím, že se shodneme na faktu, že naprostá většina sportů se děje (nebo spíše měla by se dít) na napřímené páteři. Při běhu byste rozhodně neměli vypadat jako na záchodě (pokud k tomu tedy zrovna není relevantní důvod). Tedy i testování a posilování by mělo tuto zásadu zobrazovat. Rovná záda tedy budou naším věrným průvodcem a neměli byste na ně zapomínat. Logicky je tedy třeba řízeně zapomenout na cvičení typu zkracovačky, sklapovačky a jím podobné. Je-li cílem silný řetězec svalů, správně zapojený v běhu, jak k němu může pomoci sklapovačka?

TESTOVÁNÍ

Test 1: Zvednutí končetiny ve vzporu

Ve vysokém vzporu (horní pozice kliku), záda rovně, hlava a ose, dlaně pod rameny nebo více k sobě. Opření o chodidla je na větší šíři, než je šíře kyčlí.

Začátečníci: Zvedněte jednu ruku nebo nohu. Při správném provedení nedochází k velkému vychýlení z osy, pánev zůstává v ose (nepřepadává), stejně tak osa ramen. Pokud se tak nestane, je stabilizace nedostatečná a měli byste ji vylepšit.

Pokročilí: Zvedněte pravou ruku a levou nohu (nebo naopak) od podložky. Osa těla zůstává bez vychýlení do stran (obr. 1).

Velmi pokročilí: V pozici pro pokročilé proveďte přítah ruky a kolene bez vychýlení trupu (obr. 2).

Test 2: Silový přítah jedné paže v pozici vysokého vzporu

V pozici jako při testu 1 proveďte přitažení jedné horní končetiny s externí zátěží (láhev vody, činka, kettlebell) v hmotnosti odpovídající vaší kondici. Prioritou je samozřejmě technika bez vychýlení v páteři, hrudníku a pánvi, kdo soutěží, může taky vyhrát ošetření u fyzioterapeuta (v tom lepším případě). A nebuďte překvapení, když cvik neprovedete zpočátku správně ani bez zátěže. I to se stává. Stejně tak, že jednu stranu budete vnímat jako výrazně slabší. Souvisí to mimo jiné s asymetrií hrudní rotace (psali jsme o ní zde).

Test 3: Počáteční fáze tureckého zdvihu (Turkish Get-Up alias TGU)

V pozici vleže na zádech, jedna noha natažená, na stejné straně je ruka položená lehce od těla dlaní dolů. Na druhé straně dolní končetinu pokrčte v koleni a opřete o chodidlo. Stejnostrannou paži natáhněte ke stropu a snažte se ji udržet kolmo k zemi po celou dobu pohybu (obr. 4).

Nyní se pokuste šikmo posadit tak, aby provedení bylo plynulé a nedošlo ke zvednutí natažené nohy od podložky (obr. 5). Pohyb není proveden švihem, ale tahem. Zkuste provést bez externí zátěže, pokročilí zkusí se zátěží (láhev vody, činka, KB). Správnou pozici paže si můžete vyzkoušet nanečisto tak, že se na pěsti pokusíte zvednout botu nebo tenkou knihu (vyberte si sami, čím je pro vás úder do obličeje snesitelnější).

Pokud cvik provádíte švihem nebo nadlehčujete, či dokonce zvedáte nataženou nohu, je vaše stabilizace šikmých břišních svalů slabá.

POSILOVÁNÍ

Krok 1: Aktivace hlubokých svalů břišních

Správná aktivace hlubokých břišních svalů má určité parametry. Principem není vtažení břicha, ale naopak výtlak směrem ven a vytvoření funkčního válce. Nejtěžší je mít zajištěn válec a současně do něj dýchat – to už je vysoká škola fungování. Správné nastavení bohužel nejde tak úplně popsat v textu, nejlepší je osobní nácvik s odborníkem (fyzioterapeutem, trenérem; ideálně s odborníkem se vzděláním v metodě profesora Koláře – dynamická neuromuskulární stabilizace).

Krok 2: Propojení

Šikmé břišní svaly propojují trup a pánev. Při správné funkci by měla být zajištěna taková stabilizace, která umožňuje zpevnění trupu a pánve a to i náročnějších posturálních situacích, jako je například náklon.

Cvik 1: Koulení v pozici na zádech („brouk“): výchozí pozice jako na obr. 6, přenášejte váhu na pravou a levou stranu do maximálního rozsahu tak, abyste nepřepadli a nemuseli se opřít o loket. Čím většího rozsahu dosáhnete, tím více zapojíte šikmé břišní svaly.

Cvik 2: Rotace ve vysokém vzporu: z vysokého vzporu proveďte přetočení na střídavě jednu / druhou stranu. Pokročilí přidají zvednutí svrchní dolní končetiny (obr. 9). Pánev zůstává rovnoběžně s trupem!

Krok 3: Řízené rozpojení

Mimo funkčního propojení trupu a pánve je třeba umět tyto segmenty používat i v řízeném rozpojení, tedy tak, že osa trupu a pánve je v opačné rotaci. Páteř však zůstává stále napřímená. Přesně to by se v ideálním případě mělo dít při běhání.

Cvik „ždímák“: vleže na zádech (výchozí pozice jako u „brouka“) provádějte kontra rotaci trupu a pánve. Pozor na úklon trupu nebo pánve (situace, kdy jeden bok máte „kratší“ než druhý a páteř je ve tvaru písmene C).

Cvičení zdar a rok 2021 plný skvělých sportovních výkonů bez zranění!

Autorem textu i obrázků je Kateřina Honová, která pracuje v Brně jako fyzioterapeutka.

11. 1. 2021 0 komentáře

Běhání Sporttestery Vybavení

Endomondo skončilo. Rada pro ty, kteří si nestihli stáhnout data

od Magdaléna Ondrášová 8. 1. 2021

autor Magdaléna Ondrášová

Sportovní aplikace Endomondo ukončila svůj provoz. Pokud jste z jakéhokoliv důvodu nestihli stáhnout svá data, nic není ztraceno. Stále můžete získat svoji sportovní historii do svých rukou. Podívejte se, jak na to.

Aplikace Endomondo ukončila svůj provoz k 31. prosinci 2020 (o tom jsme vás informovali). Pokud ji stále máte v telefonu, už se do ní nedostanete. Můžete ji s klidným srdcem smazat.

Vaše sportovní historii ale ztracena ještě není. Ke kompletnímu vymazání dat dojde až 31. března 2021. Do té doby máte poslední šanci je získat do svých rukou.

Poslední šance získat data. Jak na to?

Získat data v archivním souboru .zip lze jen jedním způsobem. Pak je tu ještě další možnost, ale o té až později. Nyní si pojďme ukázat, jak o data zažádat – návod je příkladný, aby ho zvládli i ti, kteří neumějí anglicky.

Nalistujte na svém počítači stránku www.endomondo.com. Musí to být tato adresa, dejte si pozor, aby se vám nenačetla poslední „zapamatovaná“, která vede třeba na výzvy (to byste poznali, za www.endomondo.com by následovalo lomítko další text).

Klikněte na „GOT IT“, čímž říkáte, že jste pochopili informace o konci Endomonda a následujících možnostech stáhnutí dat nebo jejich převedení.

Ukáže se vám klasická stránka, jak jste na ni byli zvyklí. Vpravo nahoře klikněte na Log in a přihlaste se tak, jako jste to dělali dříve.

Menu je oproti dřívějšku strohé. V „Account“ klikněte na „Get Started“ v poli exportu dat.

Po zažádání přijde potvrzující e-mail, že jste o data zažádali. V dalším e-mailu pak přijde link, na kterém bude váš soubor .zip ke stažení. Doba je velmi individuální dle vytíženosti. Od několika hodin po několik dní. Bohužel jsem v diskuzích zaznamenala několik stížností uživatelů, kteří neobdrželi soubor týdny.

Co s obdrženými daty

E-mail jste obdrželi, soubor stáhli. Nyní můžete data importovat do aplikace, kterou jste se rozhodli využívat místo Endomonda. Jak importovat například do Strava.com jsme psali v tomto článku.

Další možnost: automatická synchronizace dat do jiné aplikace

Endomondo nabízí hladký přechod do sesterské aplikace stejného vlastníka. Ta se jmenuje MapMyFitness (MapMyRun, atd.) a pokud ji zvažujete, můžete si nejdříve přečíst naši recenzi a zvážit, zda vám bude vyhovovat.

Recenze: aplikace MapMyRun, kterou končící Endomondo doporučuje

Na konci recenze je popsáno, jak aplikace propojit. Je to velmi jednoduché a tím se nahraje do nové aplikace vaše historii tréninků z Endomonda.

Možnost propojit svůj účet s novým MapMyFitness je v záložce Connect.

Obrázky byly pořízeny z webu endomondo.com.

8. 1. 2021 2 komentáře

Výživa Zdraví

Seznamte se: microgreens, lokální superpotravina a vitamínová bomba

od Karolína Hornová 6. 1. 2021

autor Karolína Hornová

Mladé výhonky zeleniny, luštěnin a bylinek vynikají skvělou chutí a dokáží podtrhnout vzhled jídla. Oproti zralé rostlině obsahují mnohonásobně více vitamínů a lze je vypěstovat doma na parapetu během jednoho týdne. Jak chutnají, čím jsou výjimečné a proč je jíst po sportu či při dietě jsme se zeptali Martina Velíška, provozovatele vertikální farmy Prague Microgreens.

Microgreens se česky oficiálně nazývají minizelenina – nepředstavujme si ale žádná cherry rajčátka nebo baby karotky, i když právě třeba mrkev ve formě microgreens chutná skvěle. Jde o mladé výhonky bylinek, zeleniny nebo třeba luštěnin: „Klíčky je nesprávné označení, ty jsou takovým předstupněm microgreens, které jsou podstatně vzrostlejší a vidíme na nich už několik prvních lístků rostliny,“ vysvětluje Martin Velíšek, který vede takzvanou vertikální farmu Prague Microgreens v Holešovicích.

Farmář zmiňuje, že jde o velký trend v moderní gastronomii i zdravé výživě: Několik lístečků dokáže úplně proměnit estetický dojem z celé porce. Našemu jídelníčku dodají vitamíny v zimě nebo ve chvíli, kdy nemáme chuť na čerstvou zeleninu. Microgreens jsou navíc (oproti klíčkům) charakteristické výraznější chutí po vzrostlé zelenině. Oproti ní ale obsahují až 40krát vyšší dávku vitamínů a dalších prospěšných látek a někteří odborníci je řadí mezi superpotraviny.

„I když výhonků asi nikdo z nás nespořádá velké množství na posezení, můžeme je velmi snadno přidat do každého jídla. Nejenže ho tak skvěle ochutíme, ale také každé porci přidáme vitamíny v přírodní formě, které tělo dokáže zpracovat a vstřebat mnohem lépe, než z doplňků stravy, a lze je velmi přirozeně zakomponovat v podstatě do jakékoli porce,“ říká Martin, který i při rozhovoru neustále průběžně ochutnává výpěstky ze své farmy – nejradši je má na chléb k snídani, ale rád si je dá i „jen tak“.

Alternativa pro opatrné

Je na každém, zda výhonky posype míchaná vajíčka, nebo je přidá třeba do smoothie. Jedinou podmínkou je nevařit je – tím bychom se totiž ochudili o bonus v podobě zvýšeného obsahu vitamínů. Pro minizeleninu je charakteristická výrazná chuť, která dokáže přesvědčit i zaryté odpůrce „klíčků“ a „semínek“, ale i ochutnat v jiné formě plodinu, o které jsme si mysleli, že ji nejíme. A přitom je tak zdravá…

Nejen pro ty, kterým školní jídelna zprotivila třeba čočku, řepu, kapustu nebo kysané zelí, přichází s microgreens možnost dát těmto ingrediencím druhou šanci. Výhonky červené řepy mají charakteristickou, ale jemnější chuť a navíc vám neobarví jazyk ani celý zbytek porce načerveno. Čočka v podobě microgreens vám „nezabetonuje“ žaludek, ale skvěle ochutí třeba volské oko.

Třeba červené zelí je bohatým zdrojem vitamínu C, vlákniny a minerálů, ale víc než jednou týdně si ho dát asi nezvládneme. V podobě výhonků si ho můžeme sypat na chleba třeba denně a prospěšné látky tak doplňovat po menších dávkách, ale o to pravidelněji a především přirozeně a také třeba bez nepříjemných „vedlejších účinků“, jako je přejedení nebo nadýmání.

Klíčové vitamíny a minerály v microgreens

Microgreens jsou bohaté především na vitamín C a vitamíny, rozpustné v tucích: vitamín E (tokoferoly), vitamín K a beta-karoten (prekurzor vitamínu A). Pro jejich vstřebávání je ideální konzumovat microgreens společně s vydatnější porcí s obsahem tuku (chléb s máslem či čerstvým sýrem, vajíčka, porce s masem apod.)

Výhonky mikrozeleniny jsou bohaté na antioxidanty jako tokoferol (vitamín E) a vitamín A, respektive beta-karoten, ze kterého si tělo vitamín A (retinol) vytvoří. Podporují správnou funkci očí, kůže a bojují proti stárnutí buněk a ochabování svalstva. Vitamínem A se lze předávkovat, ne ale, pokud ho užíváme v přírodní formě – tehdy si ho tělo „přebere“ a vyrobí jen tolik, kolik potřebuje.

Výhonky microgreens jsou bohaté i na minerály, konkrétně vápník a také hořčík, který najdeme především ve výhoncích brokolice. Má vliv na správnou funkci svalů, nervů a zabírá proti únavě. V „tradiční“ zelenině ho ale ubývá – i kvůli intenzivnímu zemědělství, které o hořčík ochuzuje půdu (a rostliny si ho pak nemají odkud brát).

Microgreens při sportu: energie i regenerace

Microgreens pomáhají posilovat imunitu i „nakopnout“ po ránu díky vysokému obsahu vitamínu C. Obsahují ho od 20 mg na 100 g (i to je ale dvojnásobné množství, než např. v rajčatech) do 147 mg na 100 g (výhonky červeného zelí), což je skoro dvojnásobek doporučené denní dávky. (Výsledky potvrdila tato studie amerického ministerstva zemědělství.) Vhodný způsob konzumace vzhledem k postupnému uvolňování vitamínu je ke snídani.

Microgreens brokolice (a dalších plodin z čeledi brukvovitých) obsahují největší množství antioxidantů (především ve formě vitamínu E). Ty jsou prevencí rakovinného bujení a hrají významnou roli také při regeneraci organismu a svalů – hodí se proto k „okořenění“ jídla po sportovní zátěži. (Obsah antioxidantů v microgreens zkoumá třeba tato studie.)

Mezi další příbuzné brokolice s velkým podílem zdraví prospěšných živin patří zelí, květák nebo růžičková kapusta. Ne všem tyto plodiny chutnají, a některým navíc způsobují zažívací nepříjemnosti. Ty při konzumaci ve formě microgreens nehrozí a proto není problém je si je dopřát i před sportem či závodem.

Microgreens při dietách: minimum kalorií i lepku

Microgreens jsou vhodnou potravinou při redukční dietě, protože představují vysokou dávku vitamínů a minerálů při velmi nízké kalorické hodnotě a navíc i menším množství zkonzumované potraviny. Kromě toho jsou bohaté na vlákninu, která stimuluje trávicí procesy.

Detoxikační procesy stimulují především výhonky řeřichy a ředkvičky díky vysokému obsahu vitamínu C, B a vlákniny. Čistí především „filtrační“ orgány – játra a ledviny – a kromě toho vynikají i výraznou chutí. Jsou vhodné po ránu a ve větším množství do smoothie při detoxikační dietě.

Microgreens jsou vhodné i při dalších formách diet. Díky vysokému obsahu živin je ocení vegani a vegetariáni. Jíst můžeme i výhonky obilnin, jako je špalda, ječmen, oves, proso, rýže nebo pšenice. V této formě mají obilniny minimální obsah lepku a jsou vhodné pro osoby citlivé na lepek a ty, kteří drží bezlepkovou dietu při sportu nebo před závody.

Městská farma: Kde se rodí microgreens

Martin Velíšek vidí v takzvaném vertikálním farmaření budoucnost zemědělství: „Zemědělská půda je v dnešní době už často degradovaná a obsahuje látky, které nejsou lidskému zdraví prospěšné. Microgreens představují možnost, jak rychle a poměrně snadno vypěstovat kvalitní potravinu i ve velkých městech nebo doma.“ A navíc zcela bez potenciálně nebezpečných látek. „Semínko má v sobě dostatek energie, aby vyrostlo do podoby microgreens bez jakékoli pomoci v podobě hnojiv nebo pesticidů,“ říká farmář.

Při prohlídce farmy zjistíme, že nepotřebují ani substrát: Pěstují se hydroponicky, na jutových podložkách, zavlažovaných cirkulující vodou, kterou výkonný filtr zbavuje všech potenciálně závadných částic. Rostlinky se zelenají v několika řadách nad sebou na regálech (proto vertikální farma) a světlo jim dodává LED osvětlení a stálou teplotu stropní větráčky. Klima na farmě je řízeno počítačovým algoritmem, který nezapře, že Martin je původní profesí programátor. Semínka tak mají neustále ideální prostředí pro optimální růst.

Právě ve způsobu pěstování spočívá další benefit výhonků: Při jejich pěstování se ušetří až 80 % oproti konvenčnímu zemědělství. Díky světlu rostou rychle a „ve dne v noci“, takže jsou neustále k dispozici pro restaurace, lokální obchody s potravinami i jednotlivce. A co je nejlepší – dají se pěstovat celoročně, tedy bez problému i v zimě a není nutné (ani žádoucí) je převážet na dlouhé vzdálenosti. Jsou tak jednou z mála opravdu čerstvých a zároveň lokálních potravin.

Jak pěstovat doma microgreens
„Pro domácí pěstování bohatě postačí denní světlo, přicházející oknem, případně klasická lampička. Na doma se dá koupit pěstební sada tří papírových misek s jutovými podložkami a semínky bílé ředkve, ředkvičky a slunečnice, které se budou dobře pěstovat i začátečníkům a chutnají skvěle,“ radí zakladatel farmy. Dalšími lahůdkami mezi microgreens jsou třeba koriandr, řeřicha, červené zelí, brukev čínská (pak choi), čočka, ale třeba i hrášek, mrkev nebo okurka, řepa či hořčice, které překvapí autentickou chutí. Microgreens lze vypěstovat de facto z jakéhokoli semínka. Někdy se to ale z různých důvodů nevyplatí: „To je případ třeba listového salátu, který je v této formě velmi hořký,“ dodává farmář. Většina běžně pěstovaných microgreens dosáhne požadovaného vzrůstu zhruba za týden. Rostlinky se sklízí zhruba 5 cm vysoké a jedí se ideálně čerstvé.

Základní sada pro pěstování. Foto: web praguemicrogreens

6. 1. 2021 0 komentáře

Inspirace Inspirace a příběhy

Markova chvilka: covid s námi vyběhnul do Nového roku

od Marek Odstrčilík 3. 1. 2021

autor Marek Odstrčilík

Asi to znáte taky, když se konečně pro něco rozhoupete, tak odněkud přilítnou vidle a je po plánech. V minulém roce jsem chtěl začít zase víc běhat, ale nebyla to žádná sláva. Buď zdravotní trable, covid nebo prachsprostá lenost. A tak jsem si řekl, že 1. ledna do toho pořádně praštím, abych na ten svůj půlmaraton natrénoval a nevypadal před sebou a ostatníma jako pitomec. Žádné sliby, ale činy, to je ta správná cesta. Ale pak odněkud přilétlo ono zmíněné nářadí a přitáhlo sebou na Silvestra do naší rodiny covid.

Takže moje Majda je v izolaci brněnského bytu a pozitivní a já v karanténě v Říčanech. Běhání musí počkat s tím, že to rozhodně vzdávat nechci. Jak dlouho to bude se uvidí až podle mého testu.

Mám celý minulý rok jako v tranzu. Odešli jsme začátkem roku z práce a vydali se na cestu po svých a spustili znovu Rungo.cz. Plánů bylo mraky, nadšení, sny a pak to v březnu vypuklo. Nebyl to jednoduchý rok pro nikoho, to je jasné. Ten chaos v různých rozhodnutích, nařízeních, ta nejistota, jak v tomhle budeme žít, zákazy vycházení, zavření obchodů a hospod. Tohle je obrovský tlak na lidi, na psychiku. A u mě to právě psychika odnesla asi nejvíc. Nikdy jsem si nemyslel, že se to na mě tak podepíše. Propadnul jsme depresím, deziluzi, smutku a snažil se z toho najít cestu. Ztratil chuť běhat a horko těžko si zdůvodňoval, jaký že je ten smysl života.

Je mi jasné, že pro takovou Majdu, která to všechno viděla z první řady, to muselo být moc těžké. Až teď si uvědomuji, jak je strašně důležité mít vedle sebe někoho, kdo s vámi tím životem někdy běží, jindy vyklusává nebo vás podpírá. Za to ti Majdo strašně moc děkuji a vy, pokud máte kolem sebe někoho, kdo je pro vás podporou, tak jděte a poděkujte mu. Není to fakt lehká doba, ale vždycky i to zlé jednou skončí. Musíme se podpírat navzájem.

Jak jsem psal na začátku, běhání jsem moc nedal, ale postupně jsem si našel způsoby, jak z té deprese utíkat. Začal jsem každé ráno dělat protahování a pár jógových cviků, zaměřovat se na dýchání, omezil jsem Facebook, zprávy a místo toho si radši čtu. Co mi opravdu dělalo dobře, byť někdy pohodlnost mě ukotvila doma, tak byly procházky. Hudbu do uší a pěkně svižně. Chůze je kolikrát opravdu blahodárná, krom toho, že jsem při ní spálil podobné kalorie, jako při svém pomalém běhu. Takže, pokud třeba hubnete, tak chůze je vaše cesta, při které navíc šetříte klouby a vazy.

Nevíme, jak bude 2021 vypadat. Nezbývá nám nic jiného než věřit, být vůči ostatním nesobečtí a holt musíme vystoupit ze své komfortní zóny kvůli ostatním. To, že letos nepojedete lyžovat, že třeba nebudou závody, se dá přežít. Není to příjemné, ale každý, kdo někdy trénoval na nějaký běh, tak vám potvrdí, že ne každý trénink je vždy pohodový. Bez toho to ale nejde a my z toho všeho vyjdeme silnější a i chytřejší.

Držte se.

3. 1. 2021 0 komentáře

Běhání Běžecké boty Vybavení

Bota roku 2020: každoroční výběr toho nejlepšího na běhání je tu

od Vít Kněžínek 31. 12. 2020

autor Vít Kněžínek

Do terénu na asfalt i rychlé běhání. To jsou tři kategorie, ve kterých jsme vybírali nejpovedenější boty na běhání a zhostil se toho jeden z nejpovolanějších, Vítek Kněžínek, který oběhal stovky bot a v tomto segmentu se pohybuje již dlouhá léta. Pojďme na vyhlášení boty roku 2020.

Rok 2020 byl zvláštní snad ve všech ohledech a běhání nevyjímaje. Místo klasických závodů jsme se museli spokojit s virtuálními výzvami a nová pravidla atletické asociace společně s odloženou olympiádou pořádně zamíchala i s uvedením zásadních technologických novinek. I přesto se ale objevila celá řada velmi povedených bot, ze kterých jsme pro vás vybrali ty nejlepší z nejlepších a ocenili je titulem nejlepší bota roku 2020.

Nejlepší výkonnostní silniční boty

Doba tenkých a kontaktní běžeckých bot už je nenávratně pryč. Tedy minimálně pokud jde o boty určené na závody a rychlé tempo. Nike se svým modelem Vaporfly 4% ukázal cestu a dnes nenajdete značku, která by se po této cestě nevydala. Řeč je samozřejmě o maximálně tlumených závodních botách s karbonovým plátem, které běžcům slibují až 4% výkonnostní benefit oproti klasickému obutí.

Celá věc se dostala tak daleko, že musela zasáhnout atletická federace World Athletics a poprvé v historii vydala sadu pravidel, která přesně popisují mantinely pro výrobu a použití běžeckých bot. Na to konto se během léta a podzima vyrojilo obrovské množství karbonových bot nejrůznějších tvarů a konstrukcí. Výběr těch nejlepších “závodek” tak dle očekávání probíhal výhradně z této kategorie bot.

Pokud vás zajímá více otázka karbonových bot, pak si rozklikněte tento článek, kde jsme se tématu věnovali více.

Nike Vaporfly NEXT%

Model Vaporfly NEXT% byl sice na trh uvedený už na jaře 2019, ale dodnes se jedná o naprostou špičku v kategorii závodních bot a byl by hřích na něj ve výběru zapomenout. Vaporfly ztělesňuje svatý grál v konstrukci maximálně rychlých bot. Nike udal směr a dodnes drží vedoucí prapor velmi vysoko, i když mu začínají ostatní značky pomalu ale jistě šlapat na paty. V letošním roce Nike uvedl i model Alphafly, který by měl být technologicky ještě o krok dál. Jeho extrémně vysoká cena a špatná dostupnost z něj ale činí okrajové zboží. Zajímavý je i pohled na nohy elitních běžců, kde se Vaporfly také vyskytuje v radikálně větším počtu, než zmíněné Alphafly. I z toho důvodu jsme se rozhodli vsadit na klasiku a upřednostnit Nike Vaporfly NEXT%.

Nike Vaporfly 4%. Zdroj: archiv Vítka Kněžínka

Adidas Adios Pro

Dlouhou dobu to vypadalo, že adidas o výkonnostní běh naprosto ztratil zájem. I jeho první pokus o karbonovou závodku Adizero Pro nevypadal příliš přesvědčivě. Jenže pak přišlo léto a s ním i Adios Pro – závodní bota, která má dnes nejblíže k tomu stát se pro Nike rovnocenným soupeřem. Celou recenzi bot si můžete přečíst níže.

TEST: Nové závodní boty Adios Pro s ambicemi na rekordy

Saucony Endorphin Pro

Jednou z prvních značek, které se pustily do stíhacího karbonového závodu, bylo Saucony. Modelová řada Endorphin vznikala podrobným studiem konkurenčních bot i obrovského množství dat z laboratoře. Výsledek není vůbec špatný. Endorphin Pro má trochu jiný charakter a trochu jiné vlastnosti než karbonové boty od Adidasu, nebo Nike, ale celosvětově sbírá velmi pozitivní ohlasy a zaujal i nás. Recenzi čtěte zde:

Test závodní běžecké boty Saucony Endorphine Pro. Těžko něco vytknout

Nejlepší tréninkové silniční boty

Tréninkové boty, neboli objemovky jsou pravidelně nejtěžší kategorií pro volbu nejlepší boty roku. Důvod je prostý – povedených modelů je v této kategorii obrovské množství. Pohodlné, lehké, odolné, prodyšné… ve výčtu vlastností by se dalo pokračovat velmi dlouho. Zkrátka jde o boty, do kterých se opravdu těšíte a ve kterých není problém běhat den za dnem, krátké i dlouhé trasy, pomalu i rychle.

Zásadními parametry jsou zde celkový komfort a vyšší míra tlumení. Svršek musí vydržet pravidelnou a dlouhodobou zátěž a na tu by měl být připraven i vzorek podešve.

Brooks Ghost 13

Osvědčená klasika mezi objemovkami. Ghost dlouhodobě patří mezi to nejlepší z tréninkových bot na tvrdé povrchy díky kombinaci pohodlného tlumení a skvěle padnoucího svršku. Existují boty měkčí, ale jen těžko budete hledat botu celkově pohodlnější. Zapomínat nesmíme ani na velmi solidní životnost použitých materiálů, rozumnou pořizovací cenu, nebo širokou paletu barev.

Brooks Ghost 4. Zdroj: archiv Vítka Kněžínka

Saucony Triumph 18

S modelem Triumph sází Saucony především na měkkost. Ta je zajištěna mohutnou vrstvou TPU tlumící pěny Pwrrun, která je podobná například adidasu a jeho pěně Boost. Triumph je papučka, která uspokojí především ty, kdo hledají maximální komfort bez ohledu na cokoliv jiného.

Nike Pegasus 37

Jen těžko budete hledat běžeckou botu s delší a zajímavější historií. Pegasus 37 je živoucí legenda, která se už desítky let drží na pozici jedné z nejprodávanějších silničních bot. Ve srovnání s Ghostem, nebo Triumhpem nebude Pegasus až tak výrazně tlumený, ale o to je lehčí a živější. Díky tomu cílí především na lehčí a rychlejší běžce, kteří naplno využijí jeho potenciál.

Nejlepší trailové boty

V trailové kategorii se toho letos příliš neudálo a novinky se nesly obvykle v duchu evoluce zavedených modelů. I tak jsme ale kromě jednoho starého známého vybrali i dvě zbrusu nové boty, které se okamžitě po svém uvedení zařadily mezi to nejlepší, co můžete do terénu obout.

V terénu to není jenom o tlumení. Trail vám nastraží celou řadu překážek od kluzkého bahna přes popadané kmeny až po kamenité seběhy. Správná trailová bota proto musí být stabilní, měla by chránit chodidlo, číst terén a především spolehlivě držet při každém kroku.

Hoka One One Speedgoat 4

Speedgoat od své druhé generace (ta první nestála za moc) sbírá jedno ocenění za druhým a pravidelně se umísťuje v anketách o nejlepší trailovou botu. Ani letos uvedená čtvrtá generace není výjimkou. Špičkové tlumení, spolehlivý grip, dobrá stabilita, pohodlný svršek. To je kombinace vlastností, která osloví nejednoho běžce. Nejsilnější zastoupení má Speedgoat na dlouhých a ultratrailových závodech, ale narazit na něj můžete i u běžců, kteří preferují kratší běhy v méně náročném terénu.

Inov-8 Terra Ultra G 270

Čerstvá novinka Terra Ultra G 270 navazuje na svého předchůdce (Terra Ultra 260) a stejně jako on pracuje s nulovým dropem. Tady ale veškerá podobnost končí. V Inov-8 intenzivně zapracovali na komfortu a míře tlumení. Nové dvěstěsedmdesátky si tak zachovávají typický inovějťácký cit pro terén, ale zároveň “unesou” i méně zkušené běžce, nebo těžší váhy. Komfort tlumení společně s vysokou ohebností pak způsobují, že nulový drop není nijak zvlášť cítit ani v případě, že na tento typ bot nejste vůbec zvyklí. Samozřejmostí je skvělý záběr na různorodém terénu.

Salomon Wildcross

Salomon vypustil do světa nenápadnou, ale velmi povedenou novinku jménem Wildcross. Už na první pohled je jasné, že se jedná o botu určenou do měkkého trailu a pro dynamičtější pojetí běhu (rychlé tréninky, závody, kratší běhy). Tomu odpovídá i tužší tlumící vrstva a agresivní drapáky se skvělou přilnavostí. Co z Wildcrossu činí tak povedenou botu je především fit svršku kombinující klasickou tkaninu s vnější textilní klecí pro maximální stabilitu a ukotvení chodidla.

31. 12. 2020 0 komentáře

Inspirace Inspirace a příběhy

Milujete sport? Tohle musíte slyšet. Inspirativní příběhy i knihy, které vás mohou změnit

od Marek Odstrčilík 30. 12. 2020

autor Marek Odstrčilík

O tom, že tenhle rok byl “jiný” netřeba mluvit. Bylo to tak zvláštní a chvílemi paralyzující, že třeba najít si čas na dobrou knížku mohl být kolikrát nadlidský výkon. Pokud nebyla síla se začíst, pak tu byla možnost pustit si do uší nějakou zajímavou audioknihu. Konzumovat takhle obsah se dalo nejen při rozvalení se na lenošce, ale třeba i při běhu nebo polykáním kilometrů na cyklotrenažéru.

Jestli jste audioknihami nepolíbení, připravili jsme naše redakční tipy na ty podle nás nejzajímavější. Nezapomeňte na možnost, že každou z nich můžete okusit (až 50 minut) na Audiotéce zdarma.

Vytrvalost

Vytrvalost o Emilovi Zátopkovi od Ricka Broadbenta je parádní biografií o životě jednoho z nejlepších běžců historie. Je to příběh z doby, kdy komunisté ničili vše na co sáhli a Emil musel bojovat, stejně jako jeho trenér, se zvůlí režimu. Knihu čte filmový Emil Zátopek herec Václav Neužil.

Co tě nezabije

Šarlatán nebo pokrokový člověk? Wima Hofa každoročně následují tisíce lidí, aby podlehli jeho učení o tom, jak chlad a dýchání může navrátit sílu i zdraví člověka. Zjistit pravdu se rozhodl investigativní žurnalista a antropolog Scott Carney. Dlouhodobě na sobě zkoumal účinky Wim Hofovy metody a nakonec nejen on nakonec potvrdil výroky Holanďana Hofa.

„Co tě nezabije“ je neskutečně inspirativní audiokniha, o které by měl vědět nejen každý sportovec a ten, kdo chce pečovat o své zdraví, ale i vědci potvrdili, že metoda Wima Hofa pomáhá v boji proti autoimunitním onemocněním nebo chronickým bolestem. Nejde o nudné laboratorní výsledky, poslechnete si jeden skutečně poutavý dobře namluvený příběh.

OPEN

Kdo by neznal tenistu Andreho Agassiho, že? Ale opravdu o něm víte vše? Audiokniha OPEN je jeho autobiografií. Vzrušující čtení, jak se z malého kluka stala hvězda světových kurtů. Andre vám přiblíží to, jak třeba vnímal svoje největší soupeře a nebojí se ani rozpovídat o svém románku s Barbrou Streisandovou, nepovedeném manželství s krásnou herečkou Brooke Shieldsovou. Tahle autobiografie je tak osobní, jak to to u takového žánru má být.

Labyrint pohybu

Profesor Pavel Kolář je nejen ve sportu pojem, což by mohlo potvrdit mnoho našich vrcholových sportovců. Renomovaný fyzioterapeut vás v tomhle obsáhlém rozhovoru seznámí s tím, jak náš pohyb funguje v souvislosti s geny, mozkem nebo stresem. Podle pana profesora se v našem těle neděje nic náhodně, ale vše má své důvody a příčiny. Pokud vás zaujímá proč je třeba někdo pohybově šikovnější než druhý, nebo proč si fotíme tsunami, namísto abychom zdrhali, tak si tuto audioknihu poslechněte.

Ulramaratonec

Pokud čtete rádi o běhání a ještě máte rádi i příběhy podle skutečné události, je tohle audiokniha právě pro vás. V autobiografii Charlieho Englea si projdete problémovým dospíváním, pochopíte, co může vést k prvnímu požití drogy i co se odehrává uvnitř závislého člověka, který ví, že ho drogy ničí a touží přestat. Nepřijdete ani o kapitoly, kde běh hraje hlavní roli. A možná vám bude audiokniha mluvit z duše, když se bude snažit sdělit, že běh může opravdu zachránit život.

A tohle jsou knihy, které doporučujeme, protože víme, že jsou výborné, ale přiznáváme se, že jsme zatím neměli čas si je poslechnout. Ale to napravíme v roce 2021, stejně tak jako možná i vy:

Cesta pokojného bojovníka je životním příběhem gymnasty Dana Millmana, kterému osud překazil cestu za úspěchem, a tak se vydal hledat sám sebe. Autentický a poutavý příběh autora, bývalého mistra světa v gymnastice, který má vše na dosah a sní i o olympiádě, dokud mu do cesty nevstoupí těžký úraz, který všechno změní. Dan se setká se zvláštním cizincem, který mu pomůže hodně věcí pochopit, mnohému naučit a najít tak na této nelehké cestě sebe sama.
Dan Millman je někdejší vynikající gymnasta, učitel bojových umění a vysokoškolský profesor, napsal sedmnáct knih, které byly přeloženy do 29 jazyků, mimo jiné i do češtiny. Jedna z nich, Cesta pokojného bojovníka, byla v roce 2006 úspěšně zfilmována.

Vnitřní svět vítězů je knihou od mentálního kouče a sportovního psychologa Mariana Jelínka, který spoustu let spolupracoval třeba s hokejistou Jardou Jágrem. Jelínek si v knize klade řadu otázek: Co skutečně rozhoduje o vítězích mezi špičkami ve svých oborech? Jak se připravovat, abyste dosahovali co nejlepších výsledků? Jak se nevzdávat a směřovat stále k cíli, i když se zrovna nedaří? Jakými způsoby a technikami můžete svůj výkon nejvíce ovlivnit? Podle Mariana Jelínka musí člověk, aby uspěl v jakékoliv oblasti, mít v rovnováze všechny složky svého vnitřního světa: talent, vůli, dovednosti a lásku k tomu, co dělá. A musí také umět tento „hnací motor“ neustále krmit, pohánět a zvyšovat jeho výkon. To mají a dokážou jen ti nejlepší!

Věra Čáslavká – Život na Olympu je autorizovaným životopisem od Pavla Kosatíka (autor knihy Emil Běžec o Emilovi Zátopkovi). Věra Čáslavská je nejúspěšnější česká sportovkyně všech dob, žena, která na olympijských hrách v Tokiu a Mexiku získala jako sportovní gymnastka celkem sedm zlatých medailí. Protože odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, byla po roce 1969 vyloučena z veřejného života. Po listopadu 1989 byla poradkyní prezidenta Václava Havla a v letech 1990 – 1996 předsedkyní Československého, resp. Českého olympijského výboru.

Článek vznikl ve spolupráci s Audiotéka.cz.

30. 12. 2020 0 komentáře

Novější příspěvky

Starší příspěvky